Kalendář

18.9.2017 - 15.12.2017 - Výuka v zimním semestru 2017/2018

17.11.2017 - Státní svátek

18.12.2017 - 1.2.2018 - Zkouškové období

Více... »

Hledat
Pokročilé hledání




Dlouhodobý záměr VŠE na období 2006-2010

1 Úvod

1.1 Východiska Dlouhodobého záměru Vysoké školy ekonomické v Praze

Vysoká škola ekonomická v Praze (dále jen VŠE) prošla v uplynulých patnácti letech dynamickým rozvojem. Je vysokoškolskou institucí univerzitního charakteru a ve vysokém ekonomickém školství v České republice zaujímá jednoznačně vedoucí postavení. Dosáhla rovněž významného mezinárodního uznání, a to jak v rámci Evropy, tak v celosvětovém měřítku. Na těchto dvou pilířích chce stavět svůj další rozvoj v letech 2006 – 2010.

VŠE považuje za své silné stránky:

  • trvalý zájem studentů o studium na VŠE (a to i přes zvyšující se počet soukromých vysokých škol se zaměřením na ekonomické a manažerské obory nebo informatiku);
  • vysokou kvalitu akademických pracovníků (mezi nimiž jsou významnými vědeckými a pedagogickými autoritami uznávanými ve svém oboru doma i ve světě);
  • rozsáhlý záběr ekonomických a s ekonomií souvisejících disciplin;
  • široké zázemí vědecké, knihovní, počítačové, informační, kulturní a odborné;
  • jedinečnou síť mezinárodních vztahů a rostoucí mobilitu studentů;
  • systematickou spolupráci s řadou významných firem a institucí (jako nový prvek spolupráce s podnikatelskou sférou zavedla projekt Corporate Chairs).

Mezi slabší stránky VŠE patří:

  • věková struktura profesorů a docentů, pomalý růst počtu nových akademických pracovníků;
  • vyšší než průměrný v České republice počet studentů na akademického pracovníka;
  • relativně nízká efektivnost vzdělávacího procesu (vysoká míra neúspěšnosti studia).

VŠE si je vědoma, že v dalším rozvoji nutně musí počítat s růstem konkurenceschopnosti jak ekonomických a manažerských fakult domácích veřejných a soukromých vysokých škol, tak i zahraničních, zejména s ohledem na dokončení procesu vytváření jednotného evropského vzdělávacího prostoru (v roce 2010) a s tím spojenému růstu mobility studentů.

V návaznosti na dosažené výsledky svého dosavadního rozvoje, se zřetelem k trendům evropského a světového vysokého školství a v souladu se záměrem MŠMT na léta 2006 – 2010 jako své rozhodující příležitosti a současně i priority svého dalšího rozvoje VŠE považuje:

  • další posílení internacionalizace vzdělávací i vědecké činnosti;
  • prohloubení kvality akademických činností;
  • další zkvalitnění akademického prostředí;
  • zvýšení kvality vědecko výzkumné činnosti;
  • posílení vnějších vztahů VŠE , zejména k institucím a podnikatelské sféře;
  • pokračovat v procesech vedoucích k národnímu i mezinárodnímu uznání VŠE.

1.2  Postavení a poslání Vysoké školy ekonomické v terciární sféře vzdělávání a spolupráce s ostatními subjekty terciární sféry

Výchova špičkových ekonomů a manažerů v dostatečném množství a ve struktuře respektující záměry české vzdělávací politiky v budoucím evropském vzdělávacím prostoru i potřeby České republiky na několik desetiletí dopředu je základní nutností. Proto je zapotřebí reagovat pružně na vývoj vnitřního i vnějšího okolí a připravovat na VŠE studium nových oborů a přizpůsobovat počty studentů na jednotlivých oborech jak tomuto vývoji, tak vysokým požadavkům na kvalitu absolventů, a to jak v národním, tak mezinárodním měřítku. VŠE má postavení respektované vedoucí instituce vysokoškolského ekonomického a manažerského vzdělání v České republice a dosáhla rovněž významného mezinárodního uznání. Je dobře známým partnerem řadě nejvýznamnějších univerzit a vysokých škol, které pěstují obdobné obory vzdělání v Evropě i ve světě. Toto své postavení musí i v budoucnosti při narůstající konkurenci dále rozvíjet a upevňovat.

VŠE definovala své poslání ve svém dlouhodobém záměru na léta 2000 – 2005. Z takto vymezeného poslání vycházela rovněž mezinárodní evaluace EQUIP v roce 2002. Tak jako většina vysokých škol univerzitního typu vidí i v nadcházejícím období své poslání v následujících bodech:

  • poskytovat vrcholové vzdělání v oborech svého odborného zaměření;
  • sledovat a uchovávat vědecké poznatky a přispět k jejich obohacení;
  • sloužit obci, regionu a státu.

VŠE si je vědoma, že uvedené body definující její poslání tvoří jeden celek a že nelze jednu část preferovat před jinou. Naplnění takto vymezeného poslání je jedním z významných předpokladů k tomu, aby v nově utvářeném evropském prostoru vysokoškolského vzdělání a výzkumu dosáhla VŠE postavení vedoucí instituce vysokoškolského vzdělání mezinárodní akademické a vědecko výzkumné obce.

VŠE poskytuje ekonomické a manažerské vzdělání všech stupňů. Akreditovala spolu s ČVUT společný program a další připravuje s UK. Ve svých programech přijímá studenty z celého světa. Je začleněna do programu Erasmus Mundus. Spolupracuje se sedmnácti vedoucími školami v Evropě na programu CEMS MIM, spolu s významnou francouzskou školou HEC v Paříži poskytuje studentům double degree. Její spolupráce s ostatními subjekty terciární sféry je široká a přesahuje národní rámec.

VŠE naplňuje požadavky boloňského procesu v oblasti strukturovaného studia. Po dlouholetých zkušenostech s využíváním ECTS v jeho transformační funkci zahájila proces zavedení ECTS jako nástroje transformace a akumulace kreditů postupně na všech fakultách. Dokončení tohoto procesu umožní VŠE prohloubit spolupráci s ostatními subjekty terciární sféry v národním i mezinárodním měřítku a vytvoří tak podmínky pro uznání diplomu VŠE v zahraničí.

VŠE je fórem, kde se pěstují ekonomické teorie a příbuzné společenské vědy v celé své šíři a kde se zkoumá, které poznatky se hodí pro podmínky českého státu a jeho zapojení do mezinárodního prostředí. Akademičtí pracovníci jsou zavázáni podílet se částí svých úvazků na vědecké práci a uplatňovat vědecké poznatky v pedagogické činnosti. Spolupráce s ostatními subjekty terciární sféry probíhá v rostoucí míře v grantové oblasti a rozvíjí se mezinárodní vědecko výzkumná spolupráce v rámci programů EU, včetně sítí vědecké excelence.

2 Internacionalizace

2.1 Internacionalizace v oblasti vzdělávací činnosti

V podmínkách integrující se Evropy a globalizujícího se světa se internacionalizace stává nezbytným atributem vzdělávání. Dlouhodobým strategickým cílem Vysoké školy ekonomické v Praze v oblasti internacionalizace vzdělávací činnosti je udržení dosažené mezinárodně srovnatelné úrovně studia, prohlubování mezinárodní dimenze studijních programů a zvýraznění prestiže školy v mezinárodním měřítku. VŠE je aktivním účastníkem formujícího se tzv. evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, jehož principy jsou obsaženy ve Společném prohlášení ministrů školství evropských států na setkání v Boloni dne 19. června 1999 a rozvinuty v dalších deklaracích přijímaných na úrovni ministrů školství členských zemí EU. Postupně jsou vytvářeny podmínky pro realizaci prvků Boloňské deklarace v podobě přijetí srozumitelného a snadno porovnatelného systému klasifikace a zavedení doplňku k diplomu, strukturování studia do pregraduálního a postgraduálního cyklu a zavedení systému evropských kreditů (prvky Evropského systému transferu kreditů – ECTS – jsou však používány již od roku 1994). Průběžně jsou aplikovány další principy evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání – podpora mobility, podpora evropské spolupráce při zajišťování kvality studia a posilování evropské dimenze ve vysokém školství.

Bohatá síť téměř devadesáti partnerských vysokých škol v zahraničí a členství VŠE v mezinárodních vzdělávacích institucích, asociacích a strategických aliancích jsou využívány při tvorbě studijních programů, rozvoji meziuniverzitní spolupráce, programů mobilit a integrovaných programů studia, stáží a výzkumu. I v budoucím rozvoji mezinárodní spolupráce VŠE potažmo internacionalizace vzdělávacího procesu se ukazuje jako zásadní orientovat se na vybrané prestižní školy, pracoviště a osobnosti a vzájemné vztahy založit na kvalitě, partnerství, důvěře a uznání.

V oblasti internacionalizace VŠE bylo v předcházejícím období dosaženo výrazného kvalitativního i kvantitativního posunu. Zatímco v období 1994 – 1999 studovalo v zahraničí celkem 445 studentů VŠE, v letech 2000 – 2005 jsme vyslali 1685 studentů. Díky rozvoji alternativních forem studijní nabídky pro přijíždějící studenty jsme v období 2000 – 2005 přijali celkem 2 393 zahraničních studentů. Celkový počet učitelů VŠE vyslaných k působení v zahraničí v letech 2000 – 2005 dosáhl čísla 3 429. Díky řadě opatření se v poslední době daří navyšovat počty zahraničních vyučujících působících na VŠE. Ucelený kurz nebo jeho podstatnou část předneslo v období 2000 – 2005 celkem 144 hostujících profesorů.

Významný kvalitativní rozvoj internacionalizace vzdělávání na VŠE představují mezinárodní studijní programy, vyučované většinou v anglickém jazyce, které jsou významným prostředkem mezinárodní mobility studentů uskutečňované zpravidla na recipročním základě. V roce 2005 zajišťuje VŠE výuku devíti studijních programů v cizím jazyce ve struktuře:

  • dva společné studijní programy (joint degree);
  • jeden paralelní magisterský studijní program (akreditovaný MŠMT ČR);
  • dva specifické studijní programy;
  • jeden program typu „double degree“;
  • jeden výměnný program;
  • dvě letní školy.

Kromě toho je na jednotlivých fakultách akreditováno v anglickém (nebo jiném cizím) jazyce celkem čtrnáct studijních oborů v doktorském stupni studia.

2.1.1 Zapojení Vysoké školy ekonomické do mezinárodních programů

Při rozvoji internacionalizace vzdělávací činnosti bude VŠE v období let 2006 – 2010 využívat svého zapojení do mezinárodních programů:

  • Jean Monnet;
  • Socrates/Erasmus/;
  • Leonardo da Vinci;
  • Erasmus Mundus;
  • Asia Link;
  • AKTION Česká republika – Rakousko;
  • CEEPUS;
  • JOSZEF;
  • Free movers;
  • Fulbright Commission;
  • dalších programů, které v tomto období vzniknou.

2.1.2 Mobilita studentů a učitelů

VŠE bude využívat i nadále rozsáhlou síť svých zahraničních vztahů k dalšímu rozšiřování mobility studentů a akademických pracovníků. V období 2006 – 2010 zůstane základem evropské mobility studentů studujících obory v oblasti managementu a podnikání a učitelů těchto oborů strategická aliance Community of European Management Schools (CEMS), základem celosvětové mobility pak asociace Partnership in International Management (PIM). Vybudovaných kontaktů bude využito pro rozvoj mobilit v dalších oborech nabízených Vysokou školou ekonomickou. Z hlediska geografického bude věnována zvýšená pozornost zámořským vysokým školám a školám v Asii.

Zvyšování mobility studentů je omezeno zejména:

  • množstvím předmětů nabízených v cizím jazyce, resp. nabídkou mezinárodních programů;
  • kapacitou ubytování zahraničních studentů na kolejích VŠE;
  • rozdílnou strukturou a časovým harmonogramem studijních programů v Evropě a v zámoří.

Rozšiřování počtu vyslaných studentů se může uskutečnit jen ve vazbě na překonávání bariér výše uvedených limitujících faktorů.

V období 2006 – 2010 bude VŠE podporovat alternativní formy studia v zahraničí, zejména účast na letních školách a mezinárodních soutěžích případových studií.

VŠE bude využívat svého členství v European Doctoral Programmes Association in Management and Business Administration (EDAMBA) a CEMS k podpoře mobilit studentů doktorského stupně studia.

Pro podporu rozvoje mobility studentů bude VŠE i nadále využívat zdroje z mezinárodních programů, národních programů (zejména rozvojových programů MŠMT) a vlastních prostředků.

VŠE bude v období 2006 – 2010 pokračovat ve stávající podpoře hostujících profesorů a spolu s jednotlivými fakultami vytvářet podmínky pro nárůst jejich počtu. Ve spolupráci s fakultami dojde k diferenciaci různých typů pobytu zahraničních vyučujících.

Ve výše uvedeném období lze počítat se stabilním mírným nárůstem počtu vyslaných akademických pracovníků VŠE do zahraničí při respektovaní omezení v podobě personální situace jednotlivých kateder.

2.1.3 Mezinárodní spolupráce v oblasti výuky (společné studijní programy)

V období 2006 – 2010 naváže VŠE na dosavadní úspěchy a bude pokračovat ve výuce společných studijních programů. Současně budou fakultami připraveny nové společné studijní programy. Konkrétně se bude jednat o následující společné studijní programy:

  • CEMS Master in International Management;
  • M.A. Degree in Economics of International Trade and European Integration;
  • Double degree s École des Hautes Études Commerciales (HEC) Paris.

Kromě výše uvedených společných studijních programů řízených a administrativně zajišťovaných z úrovně VŠE připraví fakulty následující projekty společných studijních programů, jejichž výuka by měla být v období 2006 – 2010 zahájena:

  • Finance and Accounting for Common Europe – Fakulta financí a účetnictví;
  • European Masters in Automotive Industry Management – Fakulta podnikohospodářská;
  • Business Informatics – Fakulta informatiky a statistiky;
  • Společný studijní program zaměřený na prostorovou ekonomiku a udržitelný rozvoj – Fakulta národohospodářská;
  • Ekonomika a správa životního prostředí – Fakulta národohospodářská;
  • Double degree program – Fakulta managementu.

VŠE ve spolupráci s fakultami dořeší otázky uznávání diplomů společných mezinárodních studijních programů.

2.1.4 Otevřený přístup na Vysokou školu ekonomickou

VŠE bude v období 2006 – 2010 přispívat k internacionalizaci vzdělávací činnosti prostřednictvím nabídky specifických projektů a programů, umožňujícím přístup na VŠE bez přijímacího řízení. Konkrétně bude nabízet programy:

  • Central and East European Study Program;
  • MBA – Master en Administration des Affaires;
  • Letní škola CESP;
  • Erste Danubia Summer School;
  • Letní škola International Business;
  • Čtyři letní školy Fakulty mezinárodních vztahů;
  • Study Tours;
  • Freemovers.

2.1.5 Nabídka studijních programů akreditovaných v cizích jazycích

VŠE bude i nadále nabízet celouniverzitní program „International Business in a Global Context with an Emphasis on Central Europe“. Základními cíli v období 2006 – 2010 jsou zvýšit počet studentů, zapojit do výuky ve větší míře hostující profesory, usilovat o propojení výuky s uznávanou zahraniční vysokoškolskou institucí a eventuálně program transformovat do podoby joint degree nebo double degree.

Fakulta financí a účetnictví předloží k akreditaci a bude v souladu se svými prioritami vyučovat v anglickém jazyce dvě hlavní specializace – „Finance“ a „Účetnictví a finanční řízení podniku“ a dvě vedlejší specializace – „Veřejné finance“ a „Oceňování podniku a jeho majetku“.

Fakulta podnikohospodářská bude usilovat o zvýšení počtu studentů doktorského studijního programu „Podniková ekonomika a management“, akreditovaného v anglickém jazyce. Bude rovněž nabízet studentům doktorského studia účast v projektu „doktorát pod dvojím vedením“ tzn. školitelů z FPH a ze zahraniční univerzity.

Fakulta národohospodářská vybuduje v anglickém jazyce program ekonomie na bakalářské úrovni, magisterský a doktorský program zajišťovaný katedrou hospodářské politiky a nejpozději do roku 2010 zahájí výuku studijního oboru „Ekonomika a správa životního prostředí“ v angličtině.

Fakulta managementu připraví k akreditaci doktorský studijní program „Management“.

2.1.6 Mezinárodní spolupráce v oblasti řízení a rozvoje řízení VŠE

VŠE bude i nadále udržovat kontakty v rámci European University Association, European Association for International Education, European Foundation for Management Development a dalších a využívat jejich programů k využití nejlepších mezinárodních zkušeností v oblasti řízení vysokých škol.

2.2 Internacionalizace v oblasti výzkumu a vývoje

Rozvoj výzkumné a vývojové činnosti na vysokých školách je nemyslitelný bez rozsáhlé spolupráce s partnery z ostatních výzkumných a vývojových pracovišť, a to jak domácích, tak především zahraničních. V tomto směru Vysoká škola ekonomická v Praze aktivně přistupuje k jednotlivým aktivitám, které vznikají v rámci Evropského výzkumného prostoru, a dále spolupracuje s významnými partnery z celého světa.

2.2.1 Mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje

Mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje nabývá stále většího významu. V nadcházejícím období se bude vycházet ze smluvně podložené a tradičně fungující spolupráce se zahraničními vysokými školami a institucemi.

V letech 2006 – 2010 bude důraz kladen na rozvoj spolupráce v rámci 6. rámcového programu. VŠE se dále aktivně zapojí i do přípravy a realizace 7. rámcového programu, kde budou již získané mezinárodní kontakty nadále rozvíjeny a rozšiřovány. Cílem tedy bude zvýšit pozornost a úsilí akademických pracovníků o získání zahraničních vědecko-výzkumných grantů z prostředků Evropské unie. Akademičtí pracovníci i jednotlivá pracoviště VŠE se budou aktivně zapojovat do mezinárodních projektů včetně projektů dvoustranné spolupráce.

Součástí rozvoje bude také pořádání mezinárodních vědeckých konferencí a seminářů a podpora podobných aktivit včetně přijímání zahraničních výzkumných a akademických pracovníků a studentů doktorského studia.

Dalším cílem je mimo jiné i posílení zastoupení VŠE v mezinárodních výzkumných výborech a rozšíření členství v dalších mezinárodních organizacích, zabývajících se výzkumem a vývojem.

Mezinárodní publikační aktivity se musí stát nedílnou součástí činnosti akademických pracovníků a studentů doktorského studia. Za tím účelem budou přijímána odpovídající stimulační opatření.

2.2.2 Mobilita pracovníků ve výzkumu a vývoji

Mezinárodní spolupráce musí být založena také na rozsáhlé mobilitě akademických pracovníků. Tato mobilita bude v prvé řadě zajišťována prostředky získanými z jednotlivých projektů výzkumu a vývoje. Vzhledem k tomu, že roční objem těchto prostředků na VŠE není zanedbatelný, jsou ostatní zdroje získané ze základní dotace a doplňkové činnosti chápány jako podpůrné. Významnou položkou podporující mobilitu studentů doktorského studia jsou prostředky získané ze specifické vědy. Tyto prostředky zajišťují především krátkodobé výjezdy studentů na mezinárodní konference a stáže.

Cílem v této oblasti pro období let 2006 – 2010 je další rozvoj těchto aktivit s tím, že bude kladen důraz na dlouhodobé mobility mladých perspektivních vědeckých pracovníků a zapojení všech studentů doktorského studia do mezinárodních odborných aktivit.

3 Kvalita a excelence akademických činností

3.1 Kvalita a excelence v oblasti vzdělávací činnosti

3.1.1 Vnitřní a vnější hodnocení Vysoké školy ekonomické

Základním nástrojem vnitřního hodnocení je ze zákona č. 111/1998 povinná výroční zpráva vysoké školy, která bude zveřejněna na webové stránce VŠE nejen v českém, ale i v anglickém jazyce. Kvalita studijních programů je zajišťována mimo jiné vnitřním systémem akreditací předmětů a specializací. Vnitřní pravidla VŠE vyžadují, aby garanti oborů, specializací a klíčových předmětů splňovali náročné kvalifikační předpoklady. Náročná kritéria jsou uplatňována také při habilitačním a profesorském jmenovacím řízení.

Další již zavedenou a osvědčenou formou vnitřního hodnocení jsou anketní šetření, v nichž studenti hodnotí úroveň jednotlivých kurzů vyučovaných na VŠE. Dosavadní systém zveřejnění výsledků bude v zásadě zachován. Úplné výsledky budou k dispozici hodnoceným učitelům, děkanům, pedagogickým proděkanům, pedagogickému prorektorovi a rektorovi. Údaje statisticky zpracované budou k dispozici celé akademické obci. Uvedená anketa hodnocení úrovně výuky však bude upravována. Zejména budou hledány způsoby, jak zvětšit reprezentativnost vzorku respondentů a jak omezit vnitřní rozpornost údajů.

Pro zabezpečení kvality pedagogického procesu jsou důležité ankety jednotlivých fakult a institutů školy vypracované studenty, které poskytují zpětnou vazbu pro rozhodování fakult a kateder v pedagogickém procesu. Vysoká škola ekonomická bude tento způsob vnitřního zabezpečení kvality i nadále podporovat.

VŠE prošla s úspěchem velmi náročným mezinárodním hodnocením v souvislosti s přijetím do prestižní asociace Evropských obchodních škol CEMS.

Objektivním zdrojem nezávislého hodnocení VŠE jsou kopie anonymních dotazníků, které zahraniční vysoké školy vysílající na VŠE studenty, získávají po jejich návratu na domácí univerzitu a které pak na základě dohody posílají k nahlédnutí zpět na VŠE.

VŠE také sleduje svoje postavení mezi ostatními vysokými školami v České republice na základě rozboru dat přístupných ve zdrojích MŠMT a grantových agentur. Dlouhodobě pracuje i s výsledky evaluace a s připomínkami z akreditačních a reakreditačních řízení jednotlivých studijních programů.

Nejspolehlivějším vnějším hodnocením VŠE je ovšem trvalý zájem velkého počtu studentů, kteří se každoročně hlásí na VŠE ke studiu.

3.1.2 Rozvoj studijních programů

V souladu s celosvětovým trendem došlo na VŠE v uplynulých letech k postupnému přechodu od pětiletých studijních programů k bakalářskému a navazujícímu magisterskému stupni studia. Do roku 2010 bude tento přechod ukončen.

Zásadní strukturální změny ve studijních programech Vysoké školy ekonomické vyplývají však zejména s přechodem na systém ECTS, který probíhá od roku 2005. V období 2006 – 2010 VŠE dokončí tento přechod na všech fakultách (včetně doktorského studia) a tím bude nadále zlepšovat svoje postavení v ekonomickém vzdělávání v českém i mezinárodním měřítku.

Vysoká škola ekonomická uskutečňovala v roce 2005 výuku v celkem osmi studijních programech, ve kterých má akreditováno 75 bakalářských, magisterských a doktorských oborů. Tato nabídka nemá v České republice obdobu a pokrývá prakticky veškerou poptávku zájemců ze strany uchazečů o studium i budoucích zaměstnavatelů. Umožňuje vstupovat do magisterských a doktorských programů realizovaných na VŠE i absolventům jiných vysokých škol i případné přestupy mezi jednotlivými typy programů (např. z pětiletého studia do bakalářského studia) a rovněž více otevírá možnost absolvovat navazující magisterský nebo doktorský studijní program na zahraniční univerzitě.

Významnou inovační změnu znamená přechod na evropský systém kreditů ECTS, který vyžaduje upravit všechny stávající obory tak, aby odpovídaly všem požadavkům tohoto nového systému. Znamená to nově akreditovat všechny předměty vyučované na Vysoké škole ekonomické. Změny jsou prováděny kontinuálně a vycházejí jak z průzkumu u zaměstnavatelů, tak z nových teoretických přístupů v jednotlivých předmětech s cílem, aby studenti byli schopni pohybovat se v maximálně možné míře se svými odbornými znalostmi v prostředí zemí Evropské unie. Inovace se musí zaměřit nejenom na obsah a strukturu jednotlivých předmětů, ale i na problematiku výukových metod vhodných pro jednotlivé typy a formy studia.

V příštím období je nutné výrazně zvýšit využití moderních forem výuky (ekonomické hry, případové studie apod.) s důrazem na aktivní samostatnou práci posluchačů. Nové formy studia budou rozvíjeny s ohledem na další rozvoj informačních technologií (e-learning, videokonferenční technologie, digitální nahrávky vybraných předmětů dostupných na Internetu apod.). To umožní dále rozšiřovat distanční formu studia. Jako účelné se jeví podporovat ve větší míře i vypisování mimosemestrálních kurzů, kde mohou být úspěšně zapojováni zahraniční odborníci.

I přes značný počet stávajících oborů je nutno připravovat i obory nové, reagující na nové jevy a priority v ekonomice a společnosti (v současné době jsou již např. nové bakalářské obory Kognitivní informatika na Fakultě informatiky a statistiky a Mezinárodní studia – diplomacie na Fakultě mezinárodních vztahů). Obory, po nichž není dostatečná poptávka, nebudou otevírány. Nově budou vytvářeny studijní obory akreditované v cizím jazyce (viz 2.1.5).

Zásadní posun v přípravě nových studijních programů, které praxe nezbytně vyžaduje, znamená zpracování společných studijních programů s dalšími vysokými školami v České republice i v zahraničí. V tomto směru byl úspěšně v roce 2005 akreditován ve spolupráci s ČVUT společný navazující magisterský studijní program „Podnikání a komerční inženýrství v průmyslu“. Ve stádiu příprav je zpracování společného studijního programu s 1. lékařskou fakultou UK v Praze. Zpracování společných studijních oborů bude nadále podporováno.

3.1.3 Řešení problému studijní neúspěšnosti

Z hlediska problematiky studijní neúspěšnosti musíme rozlišovat minimálně dva hlavní důvody předčasného ukončení studia. Předčasné ukončení studia z důvodů, které nevyplývají přímo ze studijního a zkušebního řádu – zejména v kombinované a distanční formě studia je to poměrně častý případ. Vzhledem k tomu, že většina studentů této formy studuje při zaměstnání, je to však celkem logické. Tyto důvody škola nemůže ovlivnit. Dále jde o předčasné ukončení studia z důvodu nesplnění podmínek pro postup do dalšího semestru. V tomto případě bude škola především do budoucna hledat vhodný způsob výběru uchazečů, tak aby kritéria výběru akcentovala především předpoklady uchazeče pro studium na vysoké škole. Dále bude VŠE věnovat pozornost zpětné vazbě studentů ve snaze zkvalitnit výukový proces a hledat nové a efektivnější způsoby výuky. Přechod fakult na systém ECTS, který přinese i změny v charakteru výuky i ověřování znalostí, se v budoucnu jistě promítne i do oblasti studijní neúspěšnosti.

3.1.4 Uplatnění absolventů na trhu práce

Monitoring na trhu práce za studenty a absolventy VŠE je zpracován prostřednictvím zpětné vazby absolventů a výzkumu názorů studentů prezenčního studia. Kromě toho má VŠE zájem spolupracovat s Úřady práce a získat také informace z institucí zaměřených na rozvoj lidských zdrojů, především pak na regionální úrovni (např. Rada pro rozvoj lidských zdrojů Jihočeského kraje, kde má Fakulta managementu své zastoupení). Velká část informací v oblasti trhu práce a uplatnění studentů a absolventů je získávána od studentů distančního a kombinovaného studia, již zapojených do pracovního procesu. Získané informace jsou využívány nejen pro akreditované studijní programy, ale rovněž pro oblast celoživotního vzdělávání pro optimální nabídku kurzů celoživotního vzdělávání.

Na VŠE se každoročně uskutečňuje anketní šetření u čerstvých absolventů, jejichž cílem je zjistit:

  • jak se absolventi uplatňují na trhu práce;
  • do jakých organizací, oborů a regiónů skutečně odcházejí pracovat;
  • jaký kontakt s praxí mají v průběhu studia na VŠE.

Jak vyplývá z této ankety, ale i z dalších veřejně publikačních průzkumů a zdrojů, je o absolventy VŠE v praxi doposud velký a trvalý zájem (zejména u informatických oborů, účetnictví a finanční řízení podniku). Do roku 2010 je však možné předpokládat na trhu práce tvrdou konkurenci danou vzrůstajícími počty absolventů ostatních vysokých škol ekonomického zaměření jak veřejných, tak soukromých. Studium musí proto podporovat vysokou flexibilitu budoucích absolventů a nejenom vlastní odbornou náplň studia, ale i náročnou jazykovou přípravu, rozvoj komunikačních schopností, etiky, společenského vystupování, týmové práce apod.

Podle dosavadních zjištění je uplatnění absolventů VŠE závislé na studovaném oboru až v druhé nebo další řadě, prioritně zaměstnavatelé oceňují více odborný profil uchazeče jako absolventa VŠE než oborové zaměření dané orientací příslušné fakulty. Tato skutečnost je dána zejména velmi silným povinným předmětovým základem, společným pro studenty celé VŠE. Společný předmětový základ obsahuje velmi silně dotované disciplíny marketingu, managementu, účetnictví, informatiky, práva, cizí jazyky, tak jak to za rozhodující považují zaměstnavatelé absolventů podnikohospodářsky orientovaných fakult, ale též financí, statistiky, ekonomických teorií apod., které oceňují i ostatní zaměstnavatelé. Z tohoto hlediska je VŠE velmi specifickou vysokou školou, u níž lze obtížně nalézt absolventskou preferenci jiným způsobem než je projevený zájem o studium toho kterého oboru.

3.1.5 Profesní poradenství a spolupráce školy s potenciálními zaměstnavateli

Profesní poradenství na Vysoké škole ekonomické v Praze zabezpečuje ve své hlavní činnosti Centrum profesní orientace již od roku 1999.

V rámci hlavní činnosti poskytuje Centrum studentům bezplatné služby při:

  • vyhledávání budoucího zaměstnání;
  • zajišťování částečných pracovních úvazků a prázdninových brigád v rámci jejich specializace;
  • vyhledávání stáží a pracovních pobytů v zahraničí.

Cílem práce Centra v této oblasti je poskytovat studentům informace o nabízeném zaměstnání především v době studia a současně umožnit firmám vyhledat co nejkvalifikovanějším způsobem své budoucí zaměstnance.

V současné době se stále více ukazuje, že podniková praxe má zájem podílet se na vzdělávacím procesu studentů již v průběhu studia, tedy v době, kdy dochází k odborné profilaci a kdy se možno ještě využívat široké nabídky předmětů k odbornému zdokonalení.

Velmi žádaná je možnost konzultace s vytvořenou databází studentů, která vychází z jejich zájmu o zaměstnání a je v ní zapojeno více než 500 studentů všech oborů a specializací VŠE v Praze. Tuto databázi budeme dále rozvíjet.

Centrum zajišťuje a organizuje dny otevřených dveří pro jednotlivé firmy. Akce probíhají po předchozí propagaci v prostorách Centra. Zkušenosti s nimi jsou velmi pozitivní a Centrum bude v této činnosti dále pokračovat.

Základními cíli Centra profesní orientace jsou nejen zdokonalování stávajících služeb, ale i jejich rozšiřování a inovace. Jednou z cest vedoucích k žádoucímu rozšíření služeb je poskytování psychologického poradenství, event. poskytování pomoci studentům se studijními problémy. Kurzy dovedností při přijímacím řízení do zaměstnání budou nabízeny stále širšímu okruhu studentů.

Na rozdíl od poněkud rozkolísané situace na trhu práce je zájem firem o studenty VŠE a tedy o spolupráci stabilizovaný. Byly vytvořeny vnitřní mechanizmy předávání požadavků firem a tím vytvořeny podmínky pro jejich realizaci prostřednictvím Centra profesní orientace (blíže 3.1.13).

3.1.6 Dostupnost informačních zdrojů

Hlavním úkolem pro období 2006 – 2010 v oblasti dostupnosti informačních zdrojů je nadále zajistit dosavadní šíři dostupnosti informačních zdrojů pro akademické pracovníky, studenty i odbornou veřejnost od klasických tištěných materiálů (knihy, periodika, vysokoškolské kvalifikační práce, working papers zahraničních universit atd.) až po elektronické informační zdroje na přenosných nosičích i s dálkovým přístupem a dále zvyšovat kvalitu informačního zabezpečení studijní a vědecké činnosti, a to nejen získáním přístupu ke zdrojům, ale hlavně rozvojem systému přidružených služeb k těmto zdrojům a zajištěním integrovaného přístupu ke všem druhům zdrojů a služeb.

Na základě virtuální ekonomické knihovny bude vybudována oborová informační brána pro ekonomické vědy a obchod jako základní nástroj pro jednotné a standardní zpřístupnění a efektivní využívání informačních zdrojů a služeb a bude zvýšena kvalita knihovnicko-informačních služeb. Nadále bude systematicky vytvářen a spravován knihovní fond, stanovena strategie a směry jeho dalšího budování v souladu s výzkumnými a vzdělávacími aktivitami VŠE a posílena vazba na příslušné odborné útvary, zajištěna kontinuita přístupu k elektronickým informačním zdrojům včetně archivů cestou účasti v konsorciích, propagováno a sledováno využívání zdrojů a optimalizován jejich výběr v souladu s potřebami uživatelů. Bude zajištěno uchování historických fondů v oblasti ekonomie a přístup k nim formou vytváření digitální knihovny ekonomické literatury.

3.1.7 Informační systémy vnější a vnitřní

Záměry Vysoké školy ekonomické v Praze v oblasti IS/ICT vycházejí z definovaných záměrů v oblasti vzdělávací činnosti (například restrukturalizace a vývoje studijních programů, vnitřních systémů zabezpečení kvality, rozvoje nových forem studia, analýzy poptávky a uplatnění absolventů (kapitola 3.1), v oblasti výzkumu a vývoje (například zapojení se do rozvíjející se infrastruktury výzkumu a vývoje – kapitola 3.2), v oblasti internacionalizace (například internacionalizace vzdělávací činnosti – kapitola 2.1), mobilita studentů a učitelů (kapitola 2.1.2), v oblasti rozvoje lidských zdrojů a celoživotního vzdělávání (kapitola 3.3 a 3.4), v oblasti integrace Vysoké školy ekonomické (kapitola 3.6) a financování (kapitola 3.7).

Hlavními komponentami informačního systému VŠE v Praze jsou studijní informační systém, ekonomicko-správní informační systém a knihovní informační systém. Hlavním záměrem školy v oblasti informačního systému je i pro období 2006 – 2010 pokračovat v procesu integrace informačního systému a v činnosti systémové integrace.

V oblasti studijního informačního systému, který je nejdůležitější komponentou informačního systému školy, bude proces integrace završen dokončením projektu ISISNG (Integrovaného studijního informačního systému nové generace) v březnu 2006. Do roku 2010 je záměrem školy užívat systém v rutinním provozu, zajistit jeho rozšiřování podle potřeb uživatelů a podle zásad řízení projektů a v návaznosti na integrační postup dalších oblastí zajistit systémovou integraci.

Záměrem školy v oblasti podpory řízení financí, ekonomiky a provozu školy je obnova komponenty ekonomického informačního systému školy. Náhrada stávajícího koncepčně a technologicky zastaralého systému novým systémem proběhne k 1. lednu 2007. Tento nový systém kromě standardních oblastí (finance, mzdy, sklady, hlavní kniha, controlling) zahrne i podporu dalších oblastí činností školy (například ediční činnosti). Základním nezbytným rysem nového systému je pak podpora workflow, podpora práce s dokumenty a možnost přístupu širokého okruhu uživatelů k určitým datům.

Integrovaný knihovní systém Aleph500 vytváří jednotné prostředí pro všechny druhy informačních služeb včetně přístupu k plným textům. Záměrem v příštích letech je dále rozšířit funkcionality systému, a to směrem k práci s digitálními objekty, k archivaci a indexování textových objektů společně s tvorbou potřebných metadat, a dále k využití webového rozhraní pro definování dotazů i pro tvorbu sestav a statistik nad daty uloženými v systému Aleph. Pro evidenci a kontrolu/ochranu knih bude využito moderních technologií na bázi bezkontaktních čipů. Záměrem rozvoje virtuální ekonomické knihovny Econlib je na bázi moderních informačních technologií nabídnout všem kategoriím uživatelů možnost získat a používat klasické i elektronické informační zdroje a služby, podporující zejména studijní a výzkumnou práci. V průběhu dalšího období dojde k vývoji této služby směrem k oborové informační bráně pro obor ekonomických věd a obchodu a zapojení všech jejích úrovní do národních a mezinárodních struktur.

Pro naplnění záměru integrace správy a přístupu ke zdrojům bude realizován projekt vybudování informačního portálu sjednocujícího přístup uživatelů k klíčovým komponentám IS školy a dalším aplikacím, poskytujícího uživatelsky nastavitelné prostředí a umožňujícího poskytování kvalitních a aktuálních informací pro veřejnost, uchazeče o studium i partnery školy.

Záměry v oblasti informačního systému pro podporu výuky a informačního systému základních síťových služeb jsou úzce spojeny se záměry v oblasti rozvoje informační infrastruktury a jsou proto rozvedeny v kapitole 3.1.9. Do této oblasti spadá rovněž záměr dalšího rozvoje e-learningu na VŠE a dokončení projektu nasazení groupwarového systému Lotus Notes na VŠE zejména v návaznosti na budování systému správy obsahu (content management system).

V oblasti podpory provozu bude pokračovat nasazování informačního systému pro podporu činností informatických útvarů a informační systém pro zajištění činnosti podpory uživatelů (helpdesk). Tento systém bude rovněž využit pro oblast vzdělávání uživatelů pro práci s informačním systémem VŠE a prostředky informačních technologií s využitím metod e-learningu.

V období 2006 – 2010 bude navýšen počet studijních míst ve studovnách VŠE proti současnému stavu o cca 150 – 200 míst v pražských areálech a o cca 100 míst na Fakultě managementu v Jindřichově Hradci, hlavní metodou pro zvýšení dostupnosti informačních zdrojů pro studenty školy však bude dokončení programu vybudování počítačových přípojek na všech kolejích školy (100% pokrytí) v roce 2006 a rozšíření možnosti přístupu uživatelů (studentů i dalších pracovníků školy) do sítě školy přes přístupové body bezdrátové sítě. V tomto období dojde ke sjednocování počítačových a knihovních studoven do komplexu studoven vybavených potřebnou výpočetní i audiovizuální technikou s přístupem ke knihovním, časopiseckým a multimediálním i databázovým informačním zdrojům.

Bude pokračovat rozvoj systému multifunkčních identifikačních karet s čipovou technologií a služeb založených na jejich využívání. V období 2006 – 2010 dojde k technologické obměně používané čipové technologie s cílem využít hybridní technologie a možnost ukládání certifikátů.

Pro efektivní využívání IS/ICT na škole bude podporován systém vzdělávání uživatelů IS/ICT. V souvislosti se zvyšujícími se nároky na kvalifikaci pracovníků v oblasti knihovnických informačních služeb a pracovníků v oblasti provozu a rozvoje IS/ICT na škole budou připravena opatření ke zlepšení platového ohodnocení těchto pracovníků.

3.1.8 Zapojení do projektu evropských vysokorychlostních sítí

VŠE v Praze se v rámci sdružení CESNET zúčastňuje na řešení institucionálního výzkumného záměru „Optická síť národního výzkumu a její nové aplikace“. Předpokládá se, že i v následujícím období 2006-2010 se budou pracovníci školy podílet v rámci sdružení CESNET i PASNET na řešení projektů spojených s rozvojem a využitím vysokorychlostních sítí, moderních komunikačních protokolů a nových technologií. Hlavním záměrem školy je udržet a zlepšit účastí na těchto projektech znalostní potenciál pracovníků v oblasti IS/IT nezbytný pro zajištění provozu a rozvoje informačního systému školy včetně provozovaných informačních technologií i pro oblast výuky.

3.1.9 Rozvoj informační infrastruktury

Vysoká škola ekonomická v Praze provozuje a spravuje rozsáhlou, moderní a výkonnou lokální počítačovou síť napojenou prostřednictvím pražské metropolitní sítě PASNET a sítě CESNET2 do Internetu. Páteřní síť v hlavních areálech školy je postavena na gigabitové technologii, připojení většiny koncových stanic je na rychlosti 100Mb/s. Počítačové sítě jsou vybudovány pomocí technologie strukturované kabeláže a optických vláken.

Hlavním záměrem VŠE v oblasti rozvoje informační infrastruktury pro období 2006-2010 je dále zvýšit bezpečnost, spolehlivost a dostupnost zdrojů počítačové sítě VŠE včetně informačních zdrojů a zajistit dostatečnou kapacitu počítačové sítě školy včetně kapacity připojení k vnějším sítím a kapacity propojení lokálních sítí školy. Novým záměrem je podpora možnosti přístupu uživatelů k zdrojům počítačové sítě ze sítí univerzit a akademických pracovišť sdružených ve sdružení CESNET a podpora práce mobilních uživatelů.

Hlavními cíli v oblasti IS/ICT je zajistit bezpečný a spolehlivý provoz v maximálním rozsahu požadované funkcionality, zajistit jasnou strukturalizaci provozovaných informačních zdrojů, aplikací a technologií a jejich standardizaci, zajistit provoz a rozvoj IS/ICT při přiměřených nákladech a omezit růst náročnosti provozu IS/ICT na jeho správu.

Pro naplnění uvedených záměrů a cílů budou realizovány konkrétní projekty, které budou konkretizovány v aktualizacích dlouhodobého záměru VŠE v Praze pro jednotlivé roky – tyto projekty se budou týkat například přechodu na 10 Gb páteřní síť, dokončení výstavby přípojek na kolejích VŠE, dokončení převodu přípojek v síti na rychlost 100 Mb/s, podpory přechodu celé počítačové sítě VŠE na nový protokol IPv6, rozšíření pokrytí bezdrátovou sítí (WiFi) na celou plochu všech areálů školy, připojení k eduroam.cz, obnovení telekomunikační infrastruktury, zahájení cyklu obnovy strukturované kabeláže vybudované do roku 1995, řešení problematiky správy slaboproudých technologií (telefonní a datové rozvody, zabezpečovací kabely, EPS, telefonní rozvody, jednotný systém evidence a plánů), zvýšení kvalitativní úrovně výpočetní techniky pro uživatele podle standardů, nasazování moderních operačních systémů, udržení úrovně vybavení výpočetní technikou v počítačových učebnách a studovnách, další rozšíření počtu učeben vybavených moderní audiovizuální technikou (dataprojektory, technologie pro přenos obrazu s vysokým rozlišením, širokopásmový streaming, digitalizace audiovizuální tvorby), dokončení bezpečnostních systémů na počítačových učebnách a studovnách, posílení stávajícího vnitřního SW firewallu a nasazení HW firewallu, vybudování centrálního úložiště dat, rozšíření systému centrálního zálohování, udržení potřebného výkonu a kapacit serverů, zvětšení diskového prostoru pro uživatele, rozšíření systému dálkového monitoringu a managementu serverů a síťových prvků, automatizace správy počítačových učeben a studoven, správy konfigurace počítačových stanic, zavedení rutinního provozu možnosti zrcadlení dat z lokálních stanic na záložní úložiště, rozšíření nasazení antivirové a antispamové ochrany, vypracování dokumentu „Bezpečnostní politika“, zprovoznění certifikační autority (CA), využití certifikátů, využití identifikačních karet jako úložiště klíčů, osobních certifikátů, rozvoj PKI aplikací a jejich začlenění do stávajících systému školy a další.

3.1.10 Projekt Corporate Chairs

Dlouhodobá spolupráce s předními českými a mezinárodními firmami a nadnárodními společnostmi je nezastupitelný prvek v systému kvalitativního rozvoje školy ve vzdělávacím procesu i ve vědecko-výzkumných aktivitách fakult. Jedním z nejvýznamnějších projevů tohoto procesu v podobě zavedení kvalitativně nové formy partnerské spolupráce je projekt Corporate Chairs.

Projekt byl zpracován rektorkou Vysoké školy ekonomické a zahájen v roce 2004. Jde o specifickou formu sponzoringu určenou mladým talentovaným studentům, kteří končí doktorské studium nebo mladým pedagogům, kteří již započali dráhu vysokoškolského pedagoga na VŠE. Mezi základní cíle tohoto projektu patří:

  • vytvořit atraktivní akademické prostředí a finanční podmínky pro nastupující generaci mladých talentovaných a perspektivních akademických pracovníků na samotném počátku jejich kariéry na VŠE, a tím
  • vytvořit předpoklady pro jejich urychlený kvalifikační růst (mladí docenti) a dosáhnout tak zlepšení věkové struktury akademického sboru, a současně
  • posílit na základě vzájemného zájmu VŠE a příslušné partnerské instituce z praxe systémové vztahy dlouhodobé bilaterální partnerské spolupráce v oblasti vědy a výzkumu zaměřeného směrem k potřebám praxe.

V současnosti je do projektu zapojeno šest partnerů Vysoké školy ekonomické, kdy každý nabídl a financuje jednoho pedagoga. Výběr pedagogů je výsledkem výběrového řízení na VŠE za účasti zástupců příslušné partnerské instituce. Projekt je v zásadě tříletý a jeho úspěšné ukončení u každého vybraného pedagoga je spojeno s předložením habilitační práce. Poskytnutá částka může být použita výlučně na zlepšení platových podmínek, zahraniční stáž a podporu výzkumu vybraného kandidáta.

Vysoká škola ekonomická bude i v dalších letech usilovat o rozšíření projektu na další firmy, resp. pro další kandidáty z řad pedagogů VŠE.

3.2 Kvalita a excelence v oblasti výzkumu a vývoje

3.2.1 Rozvoj výzkumu na VŠE

Rozvoj výzkumné činnosti na VŠE bude i nadále pozitivně ovlivňován zvyšovaným objemem prostředků jak ze státního rozpočtu, tak z mezinárodních zdrojů věnovaných na podporu výzkumu a vývoje. V tomto smyslu se VŠE zaměří na intenzivní získávání finančních prostředků v rámci účelové podpory (granty, programové projekty, veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji).

V letech 2006 – 2010 bude kladen důraz na organizační podporu narůstajícího počtu projektů výzkumu a vývoje a získávání mladých vědeckých pracovníků podporovaných z řešených projektů. V rámci VŠE by mělo dojít k rozšíření mezifakultní spolupráce na jednotlivých projektech, vytváření efektivních mezifakultních výzkumných týmů a tím vzniku pozitivního synergického efektu.

Maximální pozornost a organizační podporu je třeba věnovat zapojování pracovníků VŠE do mezinárodních projektů, charakteristických zvýšenou administrativní náročností (důraz na znalost anglického jazyka, právní podpora v angličtině).

3.2.2 Zapojení do konkurenčního prostředí ve výzkumu a vývoji

V současné době dochází k výraznému zostření konkurenčního prostředí v oblasti výzkumu a vývoje.

Základní podmínkou dalšího rozvoje je především prosazení ekonomického výzkumu do oblasti významných vědeckých disciplin podporovaných státem. Hlavním cílem nadcházejícího období je získání nových výzkumných záměrů a center určujících hlavní výzkumné směry na VŠE.

Nadále je třeba se také aktivně zapojovat do grantových soutěží vyhlašovaných jednotlivými domácími a zahraničními poskytovateli.

Nedílnou součástí aktivit VŠE je i kvalitní spolupráce s praxí. Tyto aktivity budou posíleny a v jejich rámci bude VŠE předávat nejnovější poznatky z jednotlivých oborů a pomáhat jejich zavádění do praxe. Součástí spolupráce bude také zpracování výzkumných zadání, které jednotlivé podniky považují za potřebné.

VŠE bude proto usilovat o vytváření vědeckých center základního a aplikovaného výzkumu v oblasti svého zaměření.

 3.2.3 Zapojení do rozvíjející se infrastruktury výzkumu a vývoje

Vysoká škola ekonomická spravuje v rámci svého Centra informačních a knihovnických služeb největší a snad i nejlépe vybavenou knihovnu v ČR v oblasti ekonomických věd. V rámci programů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na podporu výzkumu a vývoje bylo na VŠE vybudováno multifunkční knihovnické centrum pro vědu a výzkum v oblasti ekonomie, které prostřednictvím virtuální ekonomické knihovny Econlib zpřístupňuje uživatelům klasické i elektronické informační zdroje podporující jejich vědecko-výzkumnou a studijní práci.

Knihovna je rovněž aktivně zapojena do konsorciálních projektů v rámci programu „Informační infrastruktura výzkumu“ a do projektu na zpřístupnění vysokoškolských kvalifikačních prací odborné veřejnosti.

Centrální postavení knihovny VŠE by mělo být zachováno i v průběhu dalšího období, kdy předpokládáme vývoj virtuální ekonomické knihovny směrem k oborové informační bráně pro obor ekonomických věd a obchodu a zapojení všech jejích úrovní do národních a mezinárodních struktur. K dalšímu rozvoji knihovny a jejích služeb je ovšem také nadále nutné zajistit dostatek finančních prostředků.

3.3 Kvalita a excelence v oblasti rozvoje lidských zdrojů

3.3.1 Počty a struktura studentů

Počet studentů VŠE do roku 2010 bude ovlivněn počtem přijatých studentů a studijní neúspěšností v jednotlivých letech. Počet přijatých bude vycházet zejména ze zájmu uchazečů o studium na VŠE, z kapacitních možností VŠE, z možností uplatnění absolventů VŠE, ze způsobu financování, ze způsobu přijímacího řízení a z řady dalších faktorů.

Počet uchazečů o studium se v posledních letech stabilizoval a dosahuje cca 12 500 osob. Vzhledem k demografické situaci, ale i dále rostoucímu počtu vysokých škol ekonomického zaměření je možno očekávat spíše pokles tohoto počtu. Dokončení nové budovy VŠE umožňuje lépe kapacitně zvládat rostoucí počty studentů VŠE. Omezením však zůstává způsob financování stanovený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, ale i počet a struktura akademických pracovníků (počet studentů ve vztahu k počtu učitelů patří k nejvyšším ve srovnání s ostatními vysokými školami). Vzhledem k nutnosti umožnit mladé generaci větší přístup k vysokoškolskému vzdělání, nepřipustit podstatné snížení počtu posluchačů v rámci ostatních vysokých škol se jeví účelné stabilizovat roční počty zapsaných posluchačů na úrovni cca 4 000 posluchačů bakalářského studia a 200 posluchačů doktorského studia.

Jedním ze základních problémů na VŠE je neustále rostoucí rozdíl mezi referenčními počty studentů (tj. těmi, které ministerstvo financuje) a fyzickými počty studentů. To je dáno zejména tím, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy již nefinancuje studenty, kteří studují delší než standardní dobu studia a studenty, kteří studují v druhých, popř. třetích studijních programech. Škola bude usilovat, aby se tento rozdíl snížil.

V příštích letech budou pokračovat práce na zpracování mechanismu rozdělování počtu zapsaných posluchačů na jednotlivé fakulty. Ve struktuře posluchačů se bude odrážet restrukturalizace studijních programů VŠE, která postupně započala v akademickém roce 2001/2002.

3.3.2 Struktura a odborný růst akademických pracovníků

Odhad vývoje kvalifikační struktury vychází z projekcí vývoje počtu studentů a dále z možností získat pracovníky kategorie docent a profesor odborným růstem z pracovníků současně zaměstnaných na VŠE. Získávat pracovníky uvedených kategorií náborem z jiných škol nebo z oblasti výzkumu je nutné považovat za postup výjimečný. Škola bude usilovat o stabilizaci, resp. snížení průměrného počtu studentů na jednoho učitele.

Akademičtí pracovníci VŠE za poslední roky v průměru mírně stárnou. Věk odchodu do důchodu je u akademických pracovníků vyšší než u ostatních pracovníků, což je běžný jev i na zahraničních univerzitách. Je nutné usilovat o zlepšení věkové struktury kategorií docent a profesor, neboť v kategorii docent je přes 30 % pracovníků starších 60 let a v kategorii profesor dokonce 60 % pracovníků je starších než 60 let. Reálným cílem se zdá být, aby v roce 2010 bylo alespoň 50 % profesorů mladších než 60 let.

VŠE disponuje poměrně početným sborem zkušených akademických pracovníků, což je její nespornou výhodou ve srovnání s většinou nově založených ekonomických fakult v České republice.

Vzdělávání akademických pracovníků bude i v následujících letech realizováno prostřednictvím „Programu vzdělávání akademických pracovníků“. Program je zaměřen především na posílení jazykové kompetence pedagogických pracovníků, kteří by byli schopni přednášet v cizím jazyce, a to jak pro zahraniční studenty v rámci mobility, tak i české studenty v rámci odborných předmětů vyučovaných v cizím jazyce. Rovněž neustále se prohlubující mezinárodní dimenze ve výzkumu nezbytně vyžaduje mnohem větší jazykové znalosti pracovníků. Celá řada dalších kurzů, zaměřených na rozvoj pedagogických dovedností, výpočetní techniky, zvládnutí výuky na distančním studiu apod., je připravena jak pracovníky VŠE, tak jinými vysokými školami (viz část 3.4). Je třeba vytvořit podmínky pro další odborný růst pracovníků ať již poskytováním tvůrčích dovolených či prostoru pro přípravu moderních pomůcek, účasti na mezinárodních konferencích.

3.3.3 Propojení teorie a praxe ve spolupráci s odběratelskou sférou a zaměstnavateli

Spolupráce se realizuje nejrůznějšími formami:

a) Jako oficiální zapojení VŠE do aktivit jednotlivých subjektů terciární sféry. Škola je často vyzývána, aby vyslala odborníky do jednotlivých orgánů řešících konkrétní úkoly celostátního či regionálního dosahu. Často je také partnerem vládních institucí při zajištění mezinárodní reprezentace České republiky, nejčastěji ve formě přijímání zahraničních delegací, pořádání seminářů s účastí oficiálních hostů, výstav apod. VŠE má k tomu příslušnou infrastrukturu, jako např. Centrum evropských studií, Středisko regionálních a správních věd, Francouzsko-český institut řízení, Institut krizového managementu, Institut oceňování majetku aj.

b) Zapojení akademických pracovníků VŠE do řešení problémů terciární sféry, často formou dohod o spolupráci či účelových grantů jednotlivých subjektů. Významná je např. spolupráce s ministerstvem zdravotnictví, s Úřadem vlády, se Statistickým úřadem, s ministerstvem financí, s ministerstvem zahraničních věcí, s ministerstvem průmyslu a obchodu, s ministerstvem životního prostředí a dalšími subjekty.

c) Zapojení studentů magisterského a doktorského studia do řešení problematiky jednotlivých subjektů terciární sféry. Významné je rovněž zapojení do projektu Corporate Chair.

d) Účast významných odborníků z praxe na výukovém procesu.

3.4 Kvalita a excelence v oblasti celoživotního vzdělávání

Kromě mnoha manažerských, finančních, obchodních, veřejně správních a regionalistických kurzů – programů každoročně zajišťovaných fakultami nebo mezifakultně, má VŠE programy celoživotního vzdělávání organizované jako univerzita třetího věku, mimořádné studium a vzdělávání zaměstnanců VŠE. Tuto činnost VŠE dlouhodobě velmi úspěšně rozvíjí, o čemž svědčí i vzrůstající počty zájemců.

Studijní programy celoživotního vzdělávání jsou vytvořeny jak na základě zájmu uchazečů, zejména Univerzitě třetího věku a v mimořádném studiu, tak i podle potřeb zaměstnavatelských organizací (např. regionalistka, krizový management, bankovnictví apod.). V Univerzitě třetího věku jsou již stabilním prvkem programu předměty Dialog s počítačem, Problematika veřejných financí, Právo, dále témata evropské integrace. V mimořádném studiu jsou bloky předmětů profilující zaměření jednotlivých fakult školy a ve vzdělávání zaměstnanců VŠE především počítačová a jazyková výuka.

Kromě již uvedeného vzdělávání zaměstnanců VŠE je na katedře didaktiky ekonomických předmětů organizován samostatný program „Doplňující pedagogické studium“ pro absolventy vysokých škol s ekonomickým zaměřením, kteří nemají pedagogickou kvalifikaci a chtějí vyučovat předměty na středních školách, a dále program „Rozšiřující studium učitelství techniky administrativy a obchodní korespondence“ pro absolventy vysokých škol, kteří chtějí tyto předměty vyučovat na středních školách.

Na VŠE jsou již tradičně rozvíjeny ve velmi široké nabídce zahrnující prakticky všechny hlavní směry vědeckopedagogické orientace jednotlivých fakult. Ukazuje se však velmi zřetelně, že uchazeči i jejich zaměstnavatelé chápou rekvalifikaci spíše jako součást širšího problému kvalifikace, což VŠE umožňuje koncipovat příslušné studijní programy ve větší komplexnosti dané oblasti.

3.5 Kvalita a excelence v oblasti řízení Vysoké školy ekonomické

3.5.1 Organizace a řízení Vysoké školy ekonomické

V čele Vysoké školy ekonomické je jako statutární zástupce rektor (rektorka). Vedení VŠE bylo 2005 dále reprezentováno pěti prorektory – pro studijní a pedagogickou činnost, pro zahraniční styky a public relations, pro vědu a výzkum, pro rozvoj a finance, a pro informační systém, a dále kvestorem. Na úrovni VŠE dále působí Vědecká rada, Akademický senát a jako poradní orgán Kolegium rektora (rektorky). Podle § 14 odst. 3 zákona

č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, působí na VŠE Správní rada. V říjnu 2005 volil Akademický senát VŠE nového rektora.

Vysoká škola ekonomická má v současnosti šest fakult. Každá fakulta zabezpečuje bakalářské, magisterské i doktorské studium. Výuka se soustředí do kapacit v hlavním areálu školy na Žižkově. V roce 2005 byla dokončena stavba nové budovy (Rajská budova) ve stejném areálu. V současnosti tedy VŠE v areálu na Žižkově sídlí ve třech budovách – Stará budova, Nová budova a Rajská budova. Dále VŠE zabezpečuje výuku studentů, především prvního ročníku, v areálu na Jižním Městě. Jedna z šesti fakult – Fakulta managementu – sídlí a zabezpečuje činnosti v Jindřichově Hradci.

V souvislosti s výstavbou Rajské budovy byla provedena dislokace pracovišť pěti pražských fakult a dále některých celoškolských pracovišť. V této souvislosti VŠE na základě rozhodnutí schváleného Správní radou prodala ve výběrovém řízení dosud vlastněné objekty v Černé a Štěpánské ulici v Praze. Do Rajské budovy byla přesunuta Centrum mezinárodních studijních programů, Francouzsko-český institut řízení, Institut oceňování majetku, Středisko regionálních a správních věd, Centrum profesní orientace a celá Fakulta podnikohospodářská, a to jak z Nové budovy, tak i ze Staré budovy VŠE. Uvolněné prostory v Nové a Staré budově VŠE byly využity k racionalizaci umístění celoškolských pracovišť a jednotlivých fakult s tím, že došlo k určitému rozšíření kapacit. Nárůst kapacity spojený s dostavbou Rajské budovy bylo nutné redukovat o snížení kapacit při prodejích výše zmíněných objektů.

V Rajské budově jsou rovněž posluchárny a další učebny, prostřednictvím kterých VŠE řeší velmi napjatou kapacitní situaci při zabezpečování výuky. Současně byla rekonstruována menza v Italské ulici, kde byly vytvořeny některé nové prostory, především pro Centrum tělesné výchovy a sportu. V nejbližších letech VŠE rozhodne o rekonstrukci Staré budovy.

Na Vysoké škole ekonomické jsou centrálně řízeny hospodářsko-správní činnosti s určitou výjimkou Fakulty managementu v Jindřichově Hradci, která sestavuje vlastní rozpočet. Ve značné míře je centralizována problematika studia ve smyslu jednotných studijních předpisů, systému přijímacího řízení a evidence studia. Pracoviště na úrovni VŠE zabezpečují činnosti školy jako celku a poskytují služby fakultám a ostatním pracovištím. V nejbližších letech bude do jisté míry posílena samostatnost fakult, a to především při náplni fakultní profilace studijních oborů.

Ve struktuře řízení a kontroly na Vysoké škole ekonomické došlo v souvislosti se zákony č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, a č. 123/2003 Sb., o finanční kontrole, ke zřízení Útvaru interního auditu. Postavení a činnost tohoto útvaru plně odpovídá zákonným požadavkům. Útvar interního auditu byl zřízen a personálně obsazen k 1. listopadu 2004. Na kontrolní činnosti vedle dalších hospodářských pracovišť se výrazně podílí Oddělení kontroly, informací a stížností. Základními cestami ke zvýšení efektivnosti řízení a kontroly a hospodárnosti s finančními zdroji jsou zvýšení kvalifikace řídícího a výkonného aparátu, zdokonalování ekonomického a informačního systému školy a aplikace moderních informačních technologií. Personálně by měl být posílen i Útvar interního auditu.

3.5.2 Rozvoj informačního systému Vysoké školy ekonomické

Hlavním záměrem v oblasti rozvoje informačního systému VŠE ve vztahu k oblasti řízení školy je zkvalitnit rozhodovací procesy vybudováním manažerské nadstavby (modulů BI) pro podporu manažerských rozhodovacích procesů. Rozvoj IS/ICT školy podpoří zajištění vyšší kvality a racionalizace ekonomického řízení školy a veškeré základní administrativní a provozní činnosti školy a sníží jejich pracovní a časovou náročnost, zefektivní využití prostorových kapacit školy, zkvalitní evidenční, analytické a plánovací operace ve finančním hospodaření a materiálovém hospodářství, racionalizuje náročné procesy vztahu k dodavatelům, zajistí provoz aplikací pro zajištění a evidenci interní a externí legislativy, racionalizuje a podpoří zkvalitnění kontrolní činnosti vedoucích pracovníků, podpoří co nejefektivnější využití personálních, finančních i materiálových zdrojů, zvýší kvalitu řízení a organizace na základě provázanosti jednotlivých informačních toků a automatickými kontrolami, podpoří zkvalitnění zadávání pracovních úkolů na úrovni jednotlivých útvarů, zajistí poskytování komplexních analytických informací o pedagogické i výzkumné činnosti jednotlivých útvarů, pedagogických a publikačních normách a výkonech, racionalizuje plánovací procesy v oblasti studia a výzkumu a realizuje programovou funkcionalitu controllingu na úrovni školy, fakult i jednotlivých pracovišť.

V oblasti řízení informatiky je hlavním záměrem vytvořit a zavést metodiku řízení projektů, definovat a zavést činnosti systémové integrace a práce s informační strategií VŠE.

3.5.3 Zapojení studentů do rozhodovacích procesů

Studentskou obec reprezentují zástupci studentů v akademických senátech, a to jak na celoškolské, tak fakultní úrovni. Participace studentů je na naší škole dobře rozvinutá, studentům zvoleným do Akademického senátu školy poskytujeme zázemí ve formě kanceláře a kancelářského vybavení, připojení na internet a telefonu.

V oblasti ubytování funguje studentská samospráva – blokové kolejní rady a centrální kolejní rada, jejich existence a rozsah působnosti je dán kolejním řádem.

Další formou participace je účast studentských zástupců v některých fakultních pedagogických komisích.

V neposlední řadě pak na úrovni vedení školy a fakult fungují tzv. studentští tajemníci, zpravidla studenti doktorského studia, jejichž prostřednictvím se přenáší studentské názory do vedení školy/fakult. Tato praxe se dobře osvědčila, funkce studentských tajemníků se rozšiřuje na většinu fakult naší školy.

V neposlední řadě na škole již téměř deset let funguje studentská anketa, kde se na konci semestru mohou studenti vyjádřit k odstudovaným přednáškám a cvičením. Škola bude důsledně dbát na to, aby tuto zpětnou vazbu hlouběji využívala k dalšímu zkvalitnění výuky.

3.6 Kvalita a excelence v oblasti integrace Vysoké školy ekonomické

Do projevů integrace Vysoké školy ekonomické do systému vysokoškolského vzdělávání v České republice lze zařadit především spolupráci s jinými vysokými školami jak na mezinárodní, tak na národní úrovni. VŠE považuje za velmi významné své členství v CEMS. Na mezinárodní úrovni bude VŠE i nadále rozvíjet kontakty a spolupráci se zahraničními vysokými školami a dalšími institucemi (podrobně viz subkapitola 2.1).

Na národní úrovni bude Vysoká škola ekonomická usilovat o další spolupráci s jinými vysokými školami, a to nejen ekonomického zaměření. Příkladem dobře se rozvíjející spolupráce je společný studijní program s ČVUT „Podnikání a komerční inženýrství v průmyslu“. VŠE dále připravuje společný studijní program s 1. lékařskou fakultou UK v Praze.

VŠE považuje za nezbytnou integraci akademických činností v rámci školy. Patří sem především mezioborové projekty a studijní programy zabezpečené ve spolupráci fakult. Vzhledem k významné finanční náročnosti všech výše uvedených forem integrace bude VŠE financovat kvalitu a integraci v oblasti integrace podle možností včetně zapojení finančních zdrojů z Rozvojových programů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Fondu rozvoje vysokých škol apod.

3.7 Kvalita a excelence v oblasti financování Vysoké školy ekonomické

Náročné cíle Dlouhodobého záměru VŠE v oblasti vzdělávání a s ním spojené vědecké činnosti nelze naplnit bez odpovídající úrovně financování. Podíl VŠE na rozpisu dotací přidělovaných MŠMT veřejným vysokým školám v delší časové řadě mírně klesá, tento nepříznivý trend je třeba eliminovat zkracováním doby studia, které by mělo jít ruku v ruce se zvyšováním kvality výukového procesu, podporou aktivit financovaných formou rozvojových či dalších konkrétních projektů i vícezdrojovým financováním z prostředků Evropské unie. V souladu s cíli Dlouhodobého záměru MŠMT bude třeba nastavit vhodné mechanizmy financování nejen v rámci sestavování rozpočtů, ale i v oblasti mimorozpočtových zdrojů za účelem stimulace všech aktivit přinášejících mimorozpočtové finanční zdroje. Nezbytné se také jeví např. reorganizovat pravidla pro hospodaření se stipendijním fondem a na celoškolské úrovni zvolit způsob účelného využití výsledků doplňkové činnosti.

3.7.1 Pravidla konstrukce rozpočtu

Systém rozpočtů VŠE umožňuje v jednotlivých letech podporovat vybrané oblasti formou hmotné zainteresovanosti a v souvislosti s připravovanými změnami v oblasti finanční kontroly efektivně kontrolovat účinnost nastavených rozpočtových opatření.

Dosud VŠE sestavuje rozpočet na kalendářní rok jako vyrovnaný, odděleně pro vzdělávací činnost, pro vědu a výzkum a pro ubytování a stravování studentů.

Příjmovou stránku rozpočtu tvoří:

  • dotace ze státního rozpočtu v rozsahu stanoveném „Rozhodnutím MŠMT o poskytnutí neinvestičních dotací v členění na dotaci základní a dotaci na ubytovací stipendia a stravování;
  • vlastní příjmy hlavní činnosti;
  • příjmy doplňkové činnosti;
  • použití fondu odměn a stipendijního fondu.

Výdajovou stránkou rozpočtu jsou:

  • náklady hlavní činnosti;
  • náklady doplňkové činnosti.

Rozpočet VŠE je sestavován v těchto krocích:

a) Stanovení priorit pro realizaci hlavních záměrů a úkolů, které mají dopad na rozpočet a další ekonomické ukazatele;

b) Nultá varianta rozpočtu – sestavení základní bilance rozpočtu při použití schválených priorit a výše dotace z MŠMT;

c) Rozdělení dotací na jednotlivé součásti VŠE – vychází z metodiky rozdělování dotací jednotlivým VVŠ stanovené MŠMT ČR a z rozpočtových priorit školy;

d) Podrobný rozpočet školy a jejich součástí.

Součástí rozpočtu je i podrobný rozpočet tvorby a užití fondu reprodukce dlouhodobého majetku (FRDM), rozpočet investičních výdajů uvedený jmenovitě na jednotlivé stavby v členění dle zdrojů financování (dotace, FRDM) a výdajů na stroje a zařízení nezahrnuté do nákladů (SZNN) dle oblastí výpočetní technika, audiovizuální technika, reprografická technika a ostatní SZNN s určením budoucího uživatele.

Uvedené postupy je možno pro budoucí období zachovat s tím, že prostor pro efektivnější řízení je třeba hledat ve zkvalitňování metodiky konstrukce rozpočtů s cílem dosažení maximální podpory uskutečňování dlouhodobých záměrů školy při zachování racionální míry rozpočtování bez nárůstu administrativy.

Dosavadní převážně výkonové ukazatele pro odměňování v oblasti vzdělávání budou doplněny o ukazatele kvality. V oblasti vědy a výzkumu a technicko hospodářského zabezpečení provozu školy (servisní a provozní útvary), kde je rozpočtování osobních nákladů založeno ve značné míře na indexní metodě, se usiluje o zvýraznění účelového charakteru rozpočtování osobních nákladů podle nákladové náročnosti aktivit a činností jednotlivých útvarů.

3.7.2 Obnova a rozvoj materiálně-technické základny

Záměry a cíle v oblasti vzdělávání, vědy a dalších činností uváděné v předcházejících kapitolách lze realizovat za současného rozvoje i materiálně-technického zázemí. Financování stavebních akcí s účastí státu v letech 2003 – 2007 má škola schváleno v Dokumentaci podprogramu 233 34A „Podpora rozvoje a obnovy materiálně-technické základny VŠE v Praze“. Jde především o přístavbu a nástavbu výukového objektu v Jindřichově Hradci, rekonstrukce koleje Jarov I/D včetně počítačové sítě kolejí na Jarově a v Kunraticích, dále rekonstrukce části Staré budovy a nákup objektu koleje. Nově je požádáno o registraci investičního záměru na nákup pozemků Třebešín z dotace ze státního restitučního programu.

Akce malého rozsahu (do 10 mil. Kč) se předpokládá nadále financovat z vlastních zdrojů FRDM (pokud ho budou moci VVŠ v odpovídající míře tvořit) či z prostředků státní dotace. I v této oblasti bude VŠE usilovat o získávání dalších finančních prostředků, např. formou vícezdrojového financování.

Plán stavebních akcí do roku 2010 (mimo podprogram do roku 2007)

Akce Termín realizace Celkové náklady (v mil. Kč)
Rekonstrukce SB – další etapy 2007 – 2010 95
Středisko Třebešín 2008 – 2010 50
Rekonstrukce kolejí Jarov 2008 – 2010 135
Rekonstrukce v objektech v areálu Žižkov a JM 2007 – 2010 37
Zateplení obvodových a střešních plášťů NB, SB, FM JH (výměna oken) 2006 – 2010 dle výše dotace
Rekonstrukce výtahů kolejí a výukovém objektu JM 2006 – 2008 10
Rekonstrukce ve výukovém objektu FM JH 2006 – 2010 9
Rekonstrukce a nové investice v objektu CDMS 2006 – 2010 15
Bazén Dobronice 2008 – 2010 5

K vyjmenovaným akcím uvádíme:

Rekonstrukce SB – další etapy

Akce je v původně uvažovaném menším rozsahu součástí podprogramu do roku 2007. V letech 2007 – 2010 by se jednalo o rozšíření o další dvě etapy podle nyní dokončované studie.

Středisko Třebešín

Pro nákup pozemků od Magistrátu hl. m. Prahy byl zpracován investiční záměr s finančním krytím ze státního restitučního fondu. Příprava akce byla zatím zastavena, čistopis studie není ukončen. Podle pracovní verze studie sportovního střediska je kromě zastřešené víceúčelové haly navržena i kompletní rekonstrukce kurtů s tribunou a demolice stávajících objektů školy. Studie může být dokončena až po kladném vyřešení vlastnictví pozemků.

Rekonstrukce kolejí Jarov

Uvažuje se o pokračování v rekonstrukci kolejí Jarov na buňkový ubytovací systém. Příprava „Rekonstrukce koleje Jarov I/E“ by měla být zahájena zpracováním studie pro investiční záměr v roce 2006, studie pro investiční záměr „Rekonstrukce koleje Jarov III/G“ by měla být zpracována v roce 2007.

Rekonstrukce v objektech v areálu Žižkov a JM

  • Rekonstrukce technologie kotelny NB: V době plánované rekonstrukce a modernizace bude část technologie plynové kotelny na konci své životnosti, proto bude nutná výměna technologie, zejména výměna hořáků atmosférických kotlů, všech dvoukomorových čerpadel, zpětných klapek, hydraulických výhybek, VZD apod.
  • Rekonstrukce elektrorozvodů NB: Uvažuje se s kompletní výměnou a rozšířením elektrických rozvodů NB, které již nevyhovují požadavkům na vybavení kanceláří a pracoven akademických pracovníků výpočetní technikou a elektrospotřebiči.
  • Rekonstrukce páteřních rozvodů vody JM: Uvažuje se o kompletní výměně postupně zarůstajících páteřních rozvodů teplé a studené vody, což zhoršuje kvalitu vody. Nové rozvody by byly provedeny z plastu, který nezarůstá a má vysokou životnost.

Zateplení obvodových a střešních plášťů – akce Energetického auditu

Podle doporučení energetického auditu se u pražské lokality NB, SB jedná o pokračující kompletní výměnu oken a zateplení střešních plášťů, u FM JH se jedná o výměnu oken v rozsahu 1 381 m2.

Rekonstrukce výtahů kolejí JM a výukového objektu JM

Jedná se o nutnou rekonstrukci výtahů, které již po technické stránce nevyhovují platným normám a předpisům, což je konstatováno v revizních zprávách odborných servisních firem.

 Rekonstrukce ve výukovém objektu FM JH

  • Rekonstrukce kotelny: Tato akce je doporučeným opatřením energetického auditu s popisem „Rekonstrukce kotelny – úprava systému TUV – výměník“. Její realizace je opět závislá na objemu finančních prostředků rezortního programu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů.
  • Úpravy areálu dvora FM JH: Uvažuje se o rekonstrukci nádvoří školy a úpravu přilehlé zahrady mezi hospodářskou budovou a zahradami rodinných domů, které nejsou zatím využívány. Cílem akce je vytvořit esteticky hodnotnou plochu pro volný pohyb studentů a učitelů včetně nové výsadby zeleně, která by odclonila prostor školy od sousedních pozemků.

Rekonstrukce a nové investice v objektu CDMS

Objekt CDMS Krystal je v podílovém spoluvlastnictví vlastnictví VŠE, ČVUT a UK. Investiční náklady na rekonstrukci a modernizaci části objektu, která se netýká výuky, hradí spoluvlastníci v poměru ke svým spoluvlastnickým podílům na nemovitosti. Pro společné části je v odhadnutých nákladech zahrnut pouze podíl VŠE.

Jsou uvažovány tyto akce : rekonstrukce vzduchotechniky, rekonstrukce bytových jader v lůžkové části vč. zasklení lodžií v západním průčelí, rekonstrukce a rozšíření EPS, klimatizace učeben, regulace topení a vestavba nové nákladní zdviže v budově C.

Bazén Dobronice

Za účelem zlepšení podmínek pro sportovní činnost studentů včetně zpestření nabídky pro rekreaci zaměstnanců školy v areálu Dobronice u Bechyně se uvažuje s výstavbou nekrytého bazénu s využitím pro zařazení výuky plavání pro studenty při letních výcvikových kurzech, plavání zdravotně postižených, pro výuku aquaaerobiku a rehabilitační aktivity.

Jednalo by se o nekrytý bazénu s úpravnou vody o rozměru 20 × 8,5 m, hloubka 1 – 1,8 m, který by byl umístěn v prostoru mezi řekou a stávajícími bungalovy.

4 Kvalita a kultura akademického života

4.1 Sociální záležitosti studentů

VŠE poskytuje sociálně slabým studentům sociální stipendia. Jako účelné se ukazuje v následujících letech zřídit na VŠE oddělení sociálních záležitostí (podobně jako na řadě jiných škol), které by podávalo informace a zajišťovalo agendu v oblasti stipendií, ubytování, studia zdravotně postižených studentů apod.

4.2 Informační a poradenské služby

V oblasti informací a poradenství Vysoká škola ekonomická v Praze usiluje o provázanost aktivit všech pracovišť tak, aby informace ve svém širokém spektru byly jednotné. Profesní poradenství poskytuje specializované pracoviště, Centrum profesní orientace, které se rovněž zaměřuje na poskytování informací studentům o budoucích zaměstnavatelích a naopak (více subkap. 3.1.5).

Důležitým nástrojem v oblasti vzájemné informovanosti je projekt Šance, který probíhá dvakrát ročně a účastní se ho zhruba tisíc studentů a patnáct firem. Je realizován v rámci doplňkové činnosti Centra profesní orientace.

4.3 Podpora studia zdravotně postižených studentů

Usnadnit, resp. vůbec umožnit studium lidem zdravotně handicapovaným, považuje VŠE za přirozenou věc. Dosud byla pozornost věnována především zdravotním postižením spojeným s omezenou možností pohybovat se. V hlavní budově VŠE je vybudována bezbariérová trasa a přístupy do učeben z výtahů. Bezbariérové přístupy jsou vyžadovány při všech rekonstrukcích, např. při rekonstrukci počítačových učeben, a plánovaných stavbách.

Pokud jde o jiné druhy postižení, ke studentům se přistupuje v závislosti na druhu a míře postižení. Pokud o to studenti projeví zájem, umožňují fakulty handicapovaným individuální sestavení rozvrhu, ke zdravotním problémům se přihlíží při přidělování koleje, je-li to potřebné, jsou individuálně upraveny i podmínky při zkoušení nebo při účasti ve výuce, např. pro zrakově postižené pořízení zvukového záznamu přednášky, zvětšení písma při testu atd.

Centrum tělesné výchovy nabízí handicapovaným studentům účast ve výuce tělesné výchovy v rámci specializovaných hodin podle míry a rozsahu zdravotního oslabení po celou dobu studia bez omezení.

4.4 Podpora mimořádně nadaných studentů

Cílem každoroční soutěže ESOP – Excelentní Studentské Odborné Práce – je podpora tvůrčí aktivity studentů formou výběru, ocenění a prezentace vynikajících prací (seminárních, bakalářských a diplomových) vznikajících během výuky. Ocenění seminární práce studentů jsou publikovány ve zvláštním čísle časopisu Acta Oeconomica Pragensia.

Na úrovni magisterského studia pořádají fakulty každoročně Studentskou odbornou soutěž, na úrovni doktorského studia se jedná o Cenu rektorky a děkanů za nejlepší publikační činnost. Mimo to existuje řada dalších soutěží (cena G. Beckera, Mladý ekonom, Nejlepší student fakulty), které jsou bohatě dotovány sponzory Vysoké školy ekonomické. Mimořádná stipendia jsou vyplácena tak, aby povzbuzovala studenty v jejich studiu a i začínající vědecké práci. Určitou formou odměny je i účast studentů na zahraničních pobytech.

Jako velmi perspektivní se jeví zakládání společných výzkumných týmů učitelů a studentů magisterského a doktorského studia, které již uspěly v řadě výzkumných projektů.

Interní doktorandi se rovněž účastní výuky a pomáhají učitelům při přípravě výuky. Zvyšuje se rovněž význam studentů pracujících jako pomocné vědecké sily, kteří se více a více zapojují do vědecké práce, a to nejen jako jakýsi pomocný personál.

4.5 Spolupráce Vysoké školy ekonomické s absolventy

VŠE i jednotlivé fakulty pořádají pravidelně setkání s bývalými absolventy v rámci Dne VŠE a Dne fakulty.

Spolupráce s praxí (viz výše) je v mnohém založena na kontaktu s bývalými absolventy VŠE. VŠE podporuje činnost Spolku absolventů Ekonom.

Pro další rozvoj VŠE, vytvoření pocitu sounáležitosti studentů a absolventů s ní a pro posílení komunikace mezi absolventy bude s využitím stávajících zkušeností Spolku Ekonom a prvků zahraničních, zejména amerických absolventských klubů, při respektování specifického a jedinečného prostředí a činnosti české univerzity, vybudována Asociace absolventů VŠE. Jejím cílem bude systémové ošetření vztahu mezi absolventy školy a jejich alma mater, z čehož budou těžit jak absolventi, tak VŠE díky zlepšení možnosti komunikace mezi absolventy a VŠE, umožnění vzájemné komunikace mezi absolventy a rostoucímu zviditelnění VŠE.

4.6 Ubytovací a stravovací služby VŠE

Vysokoškolské koleje a menzy jsou ubytovacími a stravovacími zařízeními VŠE Praha, které spravuje Správa účelových zařízení VŠE (SÚZ).

Koleje a menzy jsou důležitou součástí vysokoškolského života a jejich posláním je poskytování ubytování a stravování studentům řádného denního studia, stejně jako zaměstnancům, účastníkům symposií, konferencí, kursů a dalších akcí pořádaných VŠE Praha, vytváření podmínek pro studium a odpočinek, rozvíjení kulturního, společenského a sportovního života a podporování zájmové činnosti našich studentů. Ubytování na kolejích umožní studium vysoké školy i handicapovaným studentům, pro které je zřízen bezbariérový pokoj na Rooseveltově koleji.

VŠE má dnes ve svém užívání areál kolejí a menz na Jarově v Praze, Rooseveltovu kolej v Holešovicích, 1,5 kolejního bloku v areálu Kunratice a koleje a menzu v Jindřichově Hradci a Menzu Italská, která je součástí areálu VŠE na Žižkově.

Ubytovací služby

Lůžková kapacita vlastních lůžek je 5 081. V letech 2006 – 2010 je předpoklad, že tato vlastní ubytovací kapacita bude navýšena o 150 až 200 lůžek zakoupením nového objektu kolejí. Přestože dojde ke změnám, které mají vstoupit v platnost od září 2005 v podobě vyplácení dotací na ubytování přímo studentům, předpokládáme i nadále nedostatek vlastních lůžek, který se bude řešit pronájmy lůžek v jiných ubytovacích zařízeních (hotely, ubytovny), a to ve výši až 500 lůžek ročně. Zavedení nového ubytovacího systému v minulých letech bylo přínosem pro kvalitnější a operativnější způsob vyřizování ubytovacích služeb. Osvědčily se i kvality systému v ekonomické oblasti – vybírání kolejného inkasem a evidence dalších poplatků spojených s ubytováním.

Náklady na provoz kolejí jsou ovlivněny jejich životností a dlouholetým provozem. Některé části jsou v současné době v nevyhovujícím technickém stavu a je nutná rekonstrukce. V letech 2007 – 2009 je plánována rekonstrukce koleje Jarov I – bloky D a E. Zároveň předpokládáme, že bude zahájena technická příprava rekonstrukce kolejí Jarov III F a Jarov III G.

Stravovací služby

SÚZ provozuje celkem tři stravovací zařízení (menzy). Menza Italská je v dlouhodobém pronájmu (do roku 2009) firmě Eurest, s.r.o. Ve výdejně Jarov není strava připravována, ale dováží ji firma Eurest, s.r.o., která tuto výdejnu i provozuje. Změna provozovatele menzy přinesla především úsporu v nákladech na úhradu jídel. Menza Jindřichův Hradec zajišťuje stravování studentů a zaměstnanců školy Fakulty managementu. Výrobní kapacita menz činí až 6000 jídel denně. V dlouhodobém záměru nepředpokládáme zvyšování kapacit menz. Náklady na provoz menz byly v minulých letech ovlivněny nezbytnou potřebou provedení řady oprav interiérů varny, výdejen a některých technologických zařízení, včetně doplnění nádobí, příborů, táců atd., z důvodu dodržení hygienických vyhlášek a norem. V současné době menzy vyhovují hygienickým normám a rozsáhlejší rekonstrukce v letech 2006 – 2010 neplánujeme. Pozornost bude věnována organizaci výdeje jídel především studentům v Menze Italská.

4.7    Podmínky pro tělovýchovnou, sportovní, uměleckou a další činnost studentů

Základním záměrem v tělovýchovné činnosti je výstavba plaveckého bazénu ve středisku Dobronice. Studie pro tuto investici již byla v minulosti zpracovaná.

Mezi základní cíle využití tohoto sportovního zařízení patří:

  • výuka plavání pro studenty při letních výcvikových kurzech (možnost zapojení do výuky plavání má během semestru jen velmi omezený počet studentů vzhledem k tomu, že škola nemá k dispozici vlastní zařízení a pro potřeby výuky bazén pronajímá);
  • výuka pro neplavce (i v současné době je stále vysoké procento studentů, kteří neumí plavat);
  • plavání pro zdravotně postižené;
  • rehabilitační aktivity;
  • výuka aquaaerobiku;
  • zpestření nabídky pro rekreaci zaměstnanců školy.

Vysoká škola ekonomická i nadále bude podporovat uměleckou činnost studentů. Jde především o folklórní taneční soubor Gaudeamus, pěvecký soubor Musica Oeconomica Pragensis a Školní filmový klub.

Předkládá:

doc. Ing. Jaroslava Durčáková, CSc.

rektorka Vysoké školy ekonomické