Aktualizace Dlouhodobého záměru VŠE na rok 2009

předkládá:

prof. Ing. Richard Hindls, CSc.

rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

září 2008

Obsah

  1. Aktuální situace při realizaci Dlouhodobého záměru VŠE v Praze
  2. Internacionalizace a mezinárodní spolupráce v oblasti vzdělávací činnosti
  3. Studijní programy, spolupráce s absolventy a programy celoživotního vzdělávání
  4. Rozvoj vědy a výzkumu
  5. Rozvoj informačních technologií
  6. Rozvoj materiálně technické základny
  7. Finanční rozvaha

1. Aktuální situace při realizaci Dlouhodobého záměru VŠE v Praze

Aktualizace Dlouhodobého záměru Vysoké školy ekonomické v Praze vychází jednak z jejího Dlouhodobého záměru pro období 2006 až 2010 a jednak z Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti MŠMT pro oblast vysokých škol, včetně jeho aktualizace pro rok 2009.

Aktualizace vychází z hodnocení VŠE uvedeného v jejím Dlouhodobém záměru, podle něhož je VŠE „vysokoškolskou institucí univerzitního charakteru a ve vysokém ekonomickém školství v České republice zaujímá jednoznačně vedoucí postavení. Dosáhla rovněž významného mezinárodního uznání, a to jak v rámci Evropy, tak v celosvětovém měřítku. Na těchto dvou pilířích chce stavět svůj další rozvoj v letech 2006 – 2010“. Aktualizace též reaguje na SWOT analýzu uvedenou v Dlouhodobém záměru školy a aktualizovanou ve Výroční zprávě o činnosti VŠE za rok 2008.

VŠE považuje za své silné stránky:

  • trvalý zájem studentů o studium na VŠE (a to i přes zvyšující se počet soukromých vysokých škol se zaměřením na ekonomické a manažerské obory nebo informatiku);
  • vysokou kvalitu akademických pracovníků (mezi nimiž je řada významných vědeckých a pedagogických autorit uznávaných ve svém oboru doma i ve světě);
  • rozsáhlý záběr ekonomických a s ekonomií souvisejících disciplín;
  • široké odborné, informatické a kulturní zázemí;
  • jedinečnou síť mezinárodních vztahů a rostoucí mobilitu studentů;
  • systematickou spolupráci s řadou významných firem a institucí (základním prvkem spolupráce VŠE s podnikatelskou sférou je její Rozvojové a poradenské centrum).

Mezi slabší stránky VŠE patří:

  • věková struktura profesorů a docentů, pomalý růst počtu nových akademických pracovníků;
  • vyšší počet studentů na akademického pracovníka než je průměr v České republice;
  • nízké tempo zavádění moderních metod do výuky;
  • omezení mezinárodní mobility studentů, které je dané sice rychle rostoucím, ale stále relativně nízkým počtem předmětů nabízených v cizích jazycích;
  • relativně nízký počet doktorandů;
  • nízký počet pedagogů VŠE v Praze, kteří vyučují na zahraničních vysokých školách;
  • nedostatečná mezinárodní spolupráce ve vědě a výzkumu (projekty, publikace);
  • omezená konkurenceschopnost v získávání odborníků proti komerční sféře z hlediska hmotného zabezpečení.

VŠE si je vědoma, že v dalším rozvoji nutně musí počítat s růstem konkurenceschopnosti jak ekonomických a manažerských fakult domácích veřejných a soukromých vysokých škol, tak i zahraničních škol, zejména s ohledem na dokončení procesu vytváření jednotného Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (v roce 2010) a s tím spojený růst mobility studentů. Mezi případná rizika patří též stárnutí obyvatelstva a z toho plynoucí možnost poklesu poptávky po vysokoškolském studiu.

V návaznosti na dosažené výsledky svého dosavadního rozvoje, se zřetelem k trendům evropského a světového vysokého školství a v souladu se záměrem MŠMT na léta 2006 až 2010 považuje VŠE za své rozhodující příležitosti a současně i priority svého dalšího rozvoje:

  • využít stávající systém studia (založený na ECTS) k průběžné aktualizaci obsahové stránky předmětů tak, aby odrážela nejnovější trendy, a k zavedení moderních metod výuky;
  • využít výsledků projektu Reflex, z nichž vyplynulo výborné uplatnění absolventů VŠE, k posílení vedoucího postavení VŠE mezi ekonomickými školami a k získání kvalitních studentů;
  • využít možnosti rozvojových projektů Ministerstva školství k rozvoji střediska pro podporu handicapovaných studentů;
  • využít možnosti rozvojových projektů Ministerstva a možností nabízených zákonem o vysokých školách (a v souladu s celosvětovými trendy) k dalšímu posílení nabídky celoživotního vzdělávání;
  • využít situace, kdy bude zaváděn zcela nový informační systém, k zabudování prvků vnitřního hodnocení, mimo jiné k vytvoření nové studentské ankety;
  • využít dobré prestiže VŠE k získání dalších studentů doktorského studia;
  • využít prostor v nově otevřené Rajské budově k pořádání kulturních akcí (výstav a koncertů), a přispět tak ke zkvalitnění akademického života na VŠE.
  • dále posílit internacionalizaci vzdělávací i vědecké činnosti;
  • posílit vnějších vztahy VŠE, zejména k institucím a podnikatelské sféře;
  • pokračovat v procesech vedoucích k národnímu i mezinárodnímu uznání VŠE;
  • prohloubit spolupráci fakult VŠE s fakultami jiných vysokých škol v rámci ČR;
  • posílit finanční zdroje pro rozvoj školy lepším využitím strukturálních fondů Evropské unie.

Vysoká škola ekonomická respektuje v Aktualizaci svého dlouhodobého záměru všechny tři priority Dlouhodobého záměru MŠMT, tj. internacionalizaci, kvalitu a excelenci akademických činností a kulturu akademického života. To vše se plně promítá do projektů, které Vysoká škola ekonomická předkládá v rámci rozvojových programů na rok 2009.

VŠE dále odráží v Aktualizaci svého dlouhodobého záměru i to, že další významnou prioritou MŠMT bude také v roce 2009 úspěšná implementace operačních programů strukturálních fondů Evropské unie pro programovací období 2007 – 2013. S ohledem na skutečnost, že Fakulta managementu sídlí v Jindřichově Hradci, předpokládá VŠE její zapojení jak do systémových tak individuálních projektů operačních programů.

Všechny projekty pak budou tvořit konkrétní náplň realizace Dlouhodobého záměru školy pro čtvrtý rok období 2006 – 2010.

Vysoká škola ekonomická předkládá konkrétní aktivity, jimiž bude naplňovat aktualizaci Dlouhodobého záměru pro rok 2009 ve stejném členění jako v roce 2008. Cílem je umožnit snadné a přehledné porovnání záměrů v obou letech. Aktualizace Dlouhodobého záměru pro rok 2009 je proto nadále členěna do následujících pěti základních částí:

  1. internacionalizace a mezinárodní spolupráce v oblasti vzdělávací činnosti;
  2. studijní programy, spolupráce s absolventy a programy celoživotního vzdělávání;
  3. rozvoj vědy a výzkumu;
  4. rozvoj informačních technologií;
  5. rozvoj materiálně technické základny.

V oblasti internacionalizace bude v roce 2009 kladen hlavní důraz na rozvoj mezinárodních studijních programů, kvalitu a vyšší zapojení učitelů do výuky předmětů v cizích jazycích nabízených Vysokou školou ekonomickou, na posílení výměn učitelů a zvýšení počtu přijímaných i vysílaných studentů do zahraničí.

V oblasti pedagogiky jde zejména o dokončení implementace ECTS, který dovoluje zvýšit prostupnost studijních programů a rozšíření nabídky kombinované a distanční formy studia. Dále bude cílem rozvoj celoživotního vzdělávání na škole a důsledné monitorování uplatnění absolventů školy na trhu práce.

V oblasti vědy a výzkumu jde zejména o další prohloubení jejího mezinárodního charakteru a o posílení spolupráce s podnikatelským sektorem a státní správou. Významné též je zapojení studentů do řešení vědeckých projektů.

Úspěšný rozvoj pedagogické činnosti a vědy a výzkumu na škole (včetně jejího mezinárodního aspektu) není možný bez dynamického rozvoje informačních a komunikačních technologií a materiálně technické základny školy tak, jak je to popsáno v dalším textu.

2. Internacionalizace a mezinárodní spolupráce v oblasti vzdělávací činnosti

2.1 Anotace (tj. stručná charakteristika priority)

Internacionalizace je dlouhodobou prioritou VŠE v Praze. Po období budování sítě kvalitních partnerských škol (v současné době spolupracuje škola se 110 zahraničními partnerskými školami) je dnes hlavním cílem vedení VŠE podporovat oboustrannou mobilitu studentů a pedagogů, tj. zvýšit počty vysílaných a přijímaných zahraničních studentů i učitelů a přispět tak k posílení mezinárodního renomé VŠE v Praze. Postavení VŠE na mezinárodním trhu vzdělávacích služeb je možné posílit jednak nabídkou akreditovaných navazujících magisterských studijních programů v cizích jazycích formou studijních programů typu joint či double degree na úrovni celoškolské i na úrovni jednotlivých fakult a jednak zvyšováním kapacity pro přijímání zahraničních studentů, tj. rozšířením nabídky odborných cizojazyčných kurzů, jež je nutnou podmínkou pro možnost vysílání většího počtu studentů. K procesu internacionalizace školy jednoznačně přispívá působení významných zahraničních akademických pracovníků (hostujících profesorů) na VŠE, které připravuje studenty na práci v mezinárodním prostředí a umožňuje jim získávání nových poznatků a seznámení se s odlišným stylem výuky. Pro odborná pracoviště jsou hostující profesoři základem pro rozvoj odborné spolupráce v oblasti pedagogické a vědecko-výzkumné.

2.2 Analýza současného (výchozího) stavu

Národní agentura pro evropské vzdělávací programy publikovala výsledky programu Erasmus v období 1998-2007. Z hlediska počtu vyslaných studentů českých vysokých škol v období 1998-2007 se VŠE v Praze umístila na 8. místě (celkem bylo vysláno 1341 studentů), z hlediska počtu přijatých studentů jsme se umístili na místě čtvrtém (1 024 studentů). Ačkoli má VŠE oproti jiným vysokým školám poměrně početné výměny i se školami, které nejsou zapojeny do programu Erasmus (v současné době se jedná o 34 škol), přesto by měl být – vzhledem k charakteru studijních oborů – počet vysílaných i přijímaných studentů podstatně vyšší. SWOT analýza ukázala, že hlavním problémem byla nedostatečná nabídka odborných kurzů v cizích jazycích. Pro zlepšení stavu využila škola podporu Rozvojového projektu MŠMT a vytvořila systém výuky smíšených studijních skupin českých a zahraničních studentů, který je velmi kladně hodnocen studenty i pedagogy. V současné době má škola poměrně dobrou nabídku předmětů pro největší studijní obory (ekonomika a management, mezinárodní obchod, finance a účetnictví), ale nabídka pro studenty menších oborů je nedostačující. Mezinárodní spolupráce VŠE je založena na reciprocitě, jež svědčí o vnímání VŠE jako důvěryhodné, skutečně partnerské školy, která je schopna nabízet adekvátní odbornou výuku v cizích jazycích. V každém semestru musí VŠE nabídnout odborné kurzy v rozsahu 30 ECTS pro více než 170 zahraničních výměnných studentů, a proto je třeba v trendu posilování nabídky odborných kurzů pokračovat. I když se za tři roky podařilo vyslat o 100 studentů na semestrální pobyty více (v akademickém roce 2008/2009 vyjede na semestrální pobyt do zahraničí 322 studentů, zatímco v roce 2005/2006 šlo o 227 studentů), přesto přetrvává značná disproporce mezi nabídkou školy a poptávkou ze strany studentů.

Jako úspěšný je možno hodnotit projekt hostujících profesorů na VŠE. Díky podpoře Rozvojového projektu působilo v akademickém roce 2007/2008 na škole 61 zahraničních odborníků, což je – i v porovnání se zahraničními školami – velmi dobrý výsledek. Cílem je pokračovat v tomto projektu a udržet, popř. ještě zvýšit počet zahraničních profesorů, kteří budou na VŠE v Praze hostovat.

Strategicky významný je rozvoj mezinárodních studijních programů. Prioritou školy jsou navazující magisterské studijní programy. V akademickém roce 2008/2009 bude škola realizovat čtyři řádně akreditované mezinárodní programy (tři fakultní formou joint degree a jeden celoškolský formou double degree). Významná byla v roce 2008 zejména úspěšná akreditace programu International Management Fakultou podnikohospodářskou a podstatný nárůst zájmu o studium v celoškolském navazujícím magisterském programu International Business – Central European Business Realities.

2.3 Cíle pro rok 2009

Priority v rozvoji internacionalizace a mezinárodní spolupráce v oblasti vzdělávání v roce 2009 VŠE spatřuje ve svých následujících aktivitách:

  • Zlepšit kvalitu výuky pro smíšené skupiny českých a zahraničních studentů, zvýšit počtu kurzů, zapojení mladých učitelů do výuky cizojazyčných odborných předmětů;
  • Vyslat větší počet studentů VŠE v Praze na zahraniční partnerské univerzity;
  • Udržet a případně zvýšit počet hostujících profesorů na VŠE v Praze a prohloubit spolupráci v oblasti vědecko-výzkumné;
  • Zvýšit počet učitelů VŠE v Praze, kteří budou učit na zahraničních vysokých školách;
  • Realizovat mobility administrativních pracovníků formou školení na zahraničních partnerských školách;
  • Internacionalizace doktorského studijního programu – zvýšit počet hostujících profesorů ve výuce, zvýšit počet dlouhodobých výjezdů doktorandů na zahraniční studijní pobyty;
  • Realizovat navazující magisterský studijní program Finance and Accounting for Common Europe (joint degree) na Fakultě financí a účetnictví;
  • Realizovat navazující magisterský studijní program M.A. Degree in Economics of International Trade and European Integration – projekt Erasmus Mundus (joint degree) na Fakultě mezinárodních vztahů;
  • Realizace navazujícího magisterského studijního programu International Management na Fakultě podnikohospodářské;
  • Realizovat celoškolský navazující magisterský studijní program International Business – Central European Business Realities. Jde o program určený jak pro nadané studenty z rozvojových zemí a ze zemí procházejících procesem společenské i ekonomické transformace, tak pro studenty z vyspělých zemí. Forma tzv. double degree bude využita ve spolupráci s Université Jean Moulin Lyon 3 a Fachhochschule Mainz;
  • Připravit nové mezinárodní studijní obory na fakultách. Na Fakultě mezinárodních vztahů obor Mezinárodní vztahy – diplomacie, na Fakultě informatiky a statistiky obor Informatika a na Národohospodářské fakultě akreditovat studijní obor „Economy, Law and Institutions“;
  • Realizovat navazující magisterský studijní program Master en Administration des Entreprises (program ve francouzštině ve spolupráci s konsorciem francouzských vysokých škol), program celoživotního vzdělávání;
  • Rozvíjet aktivity pracoviště „Central and East European Studies Program“ – přijímat větší množství zahraničních studentů na úrovni bakalářského studia do placeného studijního programu.

2.4 Kontrolovatelné výstupy – indikátory (kvantitativní i kvalitativní)

  • Počet odborných kurzů pro smíšené skupiny českých a zahraničních studentů. Kontrola kvality výuky formou studentské ankety na konci každého semestru. Seznámení proděkanů pro zahraniční vztahy s výsledky ankety.
  • Počet vyslaných studentů na partnerské vysoké školy. Hodnocení kvality pobytu probíhá formou analýzy zpráv studentů publikovaných na webových stránkách OZS.
  • Počet hostujících profesorů na VŠE. Kontrola kvality jejich výuky formou studentské ankety na konci každého semestru. Seznámení proděkanů pro zahraniční vztahy s výsledky ankety.
  • Počet vyslaných učitelů kteří budou hostovat na zahraničních vysokých školách.
  • Počet administrativních pracovníků, kteří vyjedou na školení.
  • Zvýšení počtu hostujících profesorů ve výuce doktorských studijních programů, zvýšení počtu dlouhodobých výjezdů doktorandů na zahraniční studijní pobyty.
  • Počty českých a zahraničních studentů v navazujících magisterských studijních programech – Finance and Accounting for Common Europe, Economics of International Trade and European Integration, International Management a International Business – Central European Business Realities (počet stipendií pro nadané studenty z rozvojových zemí a ze zemí procházejících procesem  společenské i ekonomické transformace). Kvalita výuky je hodnocena formou ankety.
  • Příprava akreditačních spisů nových mezinárodních studijních oborů.
  • Realizace navazujícího magisterského studijního programu Master en Administration des Entreprises, počet studentů, hodnocení.
  • Počet zahraničních studentů na úrovni bakalářského studia přijatých do placeného studijního programu CESP.

2.5 Předpokládané zdroje pro naplnění cílů priority

  • Pro naplnění priority budou využity zdroje z Rozvojového programu MŠMT, z evropského programu Erasmus, stipendijního fondu VŠE a ze školného, které hradí zahraniční i čeští studenti.

2.6 Kontrola

březen 2009 – vedení školy, červen 2009 – kolegium rektora

2.7 Zodpovědnost

prorektorka pro zahraniční vztahy a PR

3. Studijní programy, spolupráce s absolventy a programy celoživotního vzdělávání

3.1 Anotace (tj. stručná charakteristika priority)

V rámci této priority je zahrnuto několik dílčích priorit z prioritní oblasti II. (Rozvoj vy­sokých škol, včetně rozvoje materiálně technické základny a spolupráce s aplikační sférou) Ak­tuali­zace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol pro rok 2009 a dílčí priority, které se soustředí na od­stra­nění slabých stránek školy. Společným jmenovatelem je příprava univerzity na změ­ny, které se dají v příštích letech očekávat ve vysokém školství (VŠE bude muset nabídnout růz­no­rodější formy studia, a to nejen tradiční věkové skupině 18 a 19letých, dá se před­po­klá­dat, že stále více studentů bude končit svá studia po absolvování prvního stupně).

3.2 Analýza současného (výchozího) stavu

V současné době VŠE završuje přípravu na formální dokončení přechodu na tří­stup­ňové stu­dium – na získání certifikátů ECTS a DS Label. Základní kroky jsou již hotové – kre­ditní systém odpovídá požadavkům ECTS a zkušebně (duálně) je využíváno i relativního hod­no­cení. Akreditační spisy jsou sice připraveny v duchu ECTS, ale v mnoha případech by bylo po­třebné je na základě dosavadních zkušeností zdokonalit, aby byla dů­sled­něji vyžadována a kontrolována samostatná práce studentů, využívány moderní me­tody výuky a přesněji popsány výstupy z učení. Zejména poslední aspekt bude nesmírně dů­ležitý pro předpokládaný častější odchod studentů do praxe po ukončení prvního stupně studia a sa­mo­zřejmě i pro tvorbu národního systému kvalifikací terciárního vzdělávání.

VŠE nabízí dosud v malé míře kombinované a distanční studium, kterým by měla oslo­vit širší spek­trum zájemců. Právě tak není využívána možnost mimořádného studia, které je do­datečně možné uznat jako řádné studium – zejména v souvislosti s tvorbou Národního rámce kva­li­fi­kací terciárního vzdělávání se nabízí široké využívání této možnosti.

Pro další dvě skupiny obyvatelstva – pro handicapované a pro starší – existují spe­ciální pro­jekty a po dobré zkušenosti v nich budeme pokračovat a s využitím dosavadních zku­šeností je dále zdokonalovat.

Mezi slabými stránkami bylo jmenováno nízké tempo zavádění moderních metod do výuky a ome­zení mezinárodní mobility studentů, které je dané sice rychle rostoucím, ale stále re­la­tivně nízkým počtem předmětů nabízených v cizích jazycích. U obou těchto nedostatků uči­nila VŠE v letošním roce kroky k nápravě – byl realizován program seznamující ze­jména mladé učitele s moderními metodami výuky formou seminářů vedený našimi i za­hra­nič­ními od­borníky a program přípravy učitelů na výuku v cizím jazyce, jehož součástí byl i tý­denní in­tenzivní kurs. Se získanými zkušenostmi by oba programy měly pokračovat i v dal­ším roce.

VŠE soustavně buduje systém hodnocení výuky a spolupráce s absolventy. V této čin­nosti bude pokračovat.

3.3 Cíle pro rok 2009

Rozvoj studijních programů, programů celoživotního vzdělávání a spolupráce s ab­sol­venty se v roce 2009 soustředí zejména na následující oblasti:

  • Dokončit zavedení systému ECTS jako základního akumulačního a transformačního kre­ditního systému.
  • Rozšířit nabídku kombinované a distanční formy vzdělávání, reagující na poptávku zvláště v oblasti státní správy, průmyslu, školství a zdravotnictví.
  • Zahájit práce na formulaci vybraných kvalifikací v rámci přípravy Národního systému kva­lifikací terciárního vzdělávání.
  • Modernizovat výuku zaváděním nových forem a těsnějším spojením s praxí.
  • Zajistit další rozvoj Univerzity 3. věku.
  • Posílit jazykovou úrovně akademických pracovníků směrem k jejich uplatnění v ci­zo­ja­zyčné výuce v rámci mezinárodních studijních programů i k jejich většímu za­po­jo­vání do zahraničních vědecko-výzkumných programů.
  • Realizovat projekty na podporu integrace zdravotně handicapovaných studentů do stu­dia a vyrovnání příležitostí přístupu ke studiu uchazečů ze znevýhodněných sociálních sku­pin.
  • Připravit nový efektivní systém interního hodnocení úrovně studia.
  • Důsledně monitorovat uplatnění absolventů na trhu práce a výsledky vyhodnocovat.

3.4 Kontrolovatelné výstupy – indikátory (kvantitativní i kvalitativní)

  • Žádost o přidělení certifikátu ECTS a DS Label.
  • Počet kursů a účastníků kombinované a distanční formy vzdělávání.
  • Počet studijních oborů s popisem důsledně formulovaným pomocí výstupů z učení.
  • Četnost a úspěšnost moderních forem výuky na základě studentského hodnocení.
  • Počet kursů a účastníků Univerzity 3. věku.
  • Počet kursů vedených v cizím jazyce.
  • Počet handicapovaných studentů a jejich úspěšnost, pomůcky a technické prostředky na podporu jejich studia.
  • Návratnost nové ankety.
  • Rozsah a obsah evidence absolventů.

3.5 Předpokládané zdroje pro naplnění cílů priority

Zdrojem by měly být projekty v rámci operačních programů Evropského sociálního fondu a rozvojových programů vyhlášených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Po­slední dvě oblasti (anketa a absolventi) budou financovány ze sponzorských příspěvků.

3.6 Kontrola

březen 2009 – vedení školy, září 2009 – kolegium rektora

3.7 Zodpovědnost

prorektor pro studijní a pedagogickou činnost

prorektor pro rozvoj a finance

4. Rozvoj vědy a výzkumu

4.1 Anotace (tj. stručná charakteristika priority)

Česká společnost vstoupila do procesu globalizace a evropské integrace. Tyto jevy přinášejí do života české společnosti zásadní změnu podmínek – dochází k propojení české ekonomiky, kultury, sociálního a demografického prostředí s odpovídajícím prostředím jiných zemí. Do popředí se dostává nutnost obstát a prosadit se v tomto dynamickém multikulturním prostředí. Základní cestou, jak takového postavení dosáhnout, je směřování k vysoce vzdělané, inovační a sociálně soudržné společnosti.

Předpokladem k takovému vývoji musí být vědecky podložená koncepce ekonomické, vzdělanostní a sociální politiky vycházející z analýz a srovnávacích studií společensko-vědního interdisciplinárního výzkumu.

Základem programů podporujících společenskovědní výzkum ve vyspělých zemích je interdisciplinarita. Jde především o výzkum ekonomických, demografických, sociálních a kulturních faktorů rozvoje jako determinant udržitelného a sociálně soudržného modelu společnosti. V rámci 7. rámcového programu je v programu „Spolupráce“ podporována výzkumná činnost v tématické oblasti Společensko ekonomické vědy a humanitní obory; jedním z výzkumných témat je i „Růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost ve znalostní společnosti“. V programu Kapacity je jedním z priorit oblast Regiony znalostí a podpora regionálních klastrů zaměřených na výzkum.

4.2 Analýza současného (výchozího) stavu

V současné době dosud (nejen) na VŠE převažuje řešení dílčích výzkumných témat odrážející převažující roztříštěnost společenskovědního výzkumu. Uvědomění si nutnosti prosazení interdisciplinárního společenskovědního výzkumu je základním výchozím bodem, ke kterému má VŠE dobré předpoklady – různost pracovišť ekonomického výzkumu spojených v jedné vysoké škole. Vysoký potenciál rozvoje české ekonomiky a zvyšující se podíl mladých vědců je předpokladem vzniku významných výzkumných pracovišť. Problémem zůstává malá snaha výzkumníků prosadit se v zahraničí projevující se malým podílem zahraničních publikací a mezinárodních vědecko-výzkumných projektů.

4.3 Cíle pro rok 2009

Priority v rozvoji vědy a výzkumu v roce 2009 spatřuje Vysoká škola ekonomická v podpoře následujících aktivit:

  • Zlepšování kvalifikační struktury akademických pracovníků.
  • Rozvoj vědecké činnosti doktorandů a mladých akademických pracovníků formou interních grantových projektů zaměřených na řešení aktuálních problémů české společnosti.
  • Mezioborovou vědecko-výzkumnou spolupráci v rámci i mimo VŠE.
  • Mezinárodní publikační a konferenční aktivity za účelem zvýšení mezinárodní prezentace školy a podporovat publikační aktivity v impaktovaných vědeckých časopisech.
  • Zvýšit intenzitu vědecko-výzkumné spolupráce s podnikatelským sektorem a státní správou.
  • Aktivně zapojovat vědecké a akademické pracovníky do přípravy projektů7. rámcového programu, projektů bilaterální spolupráce atd.
  • Podporovat zahraniční mobility doktorandů a mladých vědeckých pracovníků.
  • Napomáhat k dalšímu rozvoji virtuální ekonomické knihovny.
  • Prohloubit spolupráci se zahraničními univerzitami a zefektivnit kooperaci ve vědě a výzkumu.
  • Zapojovat studenty do řešení vědeckých úkolů v jejich diplomových pracích a doktorských disertacích.
  • Zlepšovat podmínky pro zapojení žen do vědy a výzkumu.
  • Zintenzívnit popularizační činnosti vysoké školy, a to formou vědeckých přednášek, publikací, spoluprací s českými i zahraničními sdělovacími prostředky.

4.4 Kontrolovatelné výstupy – indikátory (kvantitativní i kvalitativní)

  • témata vyhlašovaná pro projekty IGA;
  • zapojení mladých výzkumných pracovníků do výzkumných projektů;
  • kvalita publikační činnosti – podíl zahraničních publikaci, článků v časopisech s nenulovým IF, článků v recenzovaných časopisech;
  • podíl podané/přijaté projekty mezinárodní spolupráce ve vědě a výzkumu;
  • podíl podané/přijaté projekty aplikovaného a základního výzkumu.

4.5 Předpokládané zdroje pro naplnění cílů priority

  • Zdroje pro rozvoj vědy a výzkumu budou čerpány zejména z existujících výzkumných záměrů, grantů a projektů mezinárodní spolupráce.

4.6 Kontrola

červen 2009 – kolegium rektora

4.7 Zodpovědnost

prorektorka pro vědu a výzkum

5. Rozvoj informačních technologií

5.1 Anotace (tj. stručná charakteristika priority)

Rozvoj a využití informačních a komunikačních technologií podmiňuje rozvoj pedagogické činnosti, vědy a výzkumu i míru internacionalizace na škole. Základními stavebními kameny v této oblasti je integrovaný a dostatečně flexibilní univerzitní informační systém, výkonná infrastruktura počítačové sítě a koncové stanice umožňující efektivní využívání informačních zdrojů jakož i moderní audiovizuální a telekomunikační technika.

5.2 Analýza současného (výchozího) stavu

Rozvoj činností školy je v současné době limitován dosluhujícím studijním informačním systémem, který sice pokrývá základní funkcionalitu, je však roztříštěn do mnoha samostatně pracujících modulů, kde zajištění dostatečné míry spolupráce těchto modulů překračuje možnosti školy; z technického hlediska je tento systém na hranici možností a z morálního hlediska zaostává. V ostatních oblastech se daří průběžně udržovat přiměřený stav a mírný rozvoj, s výhledem na přechod na nový operační systém (Windows Vista) však bude třeba masivnější strojová obnova; nedostatečné je též.vybavení učeben audiovizuálními prostředky.

5.3 Cíle pro rok 2009

Rozvoj informačních a komunikačních technologií se na VŠE v Praze v roce 2009 zaměří zejména na následující aktivity:

  • Pokračovat v implementaci ekonomického informačního systému jako součásti univerzitního informačního systému školy a dokončit implementaci nového studijního informačního systému nebo alespoň jeho základních částí.
  • V souvislosti se záměrem dále zvyšovat dostupnost informačních i jiných zdrojů počítačové sítě VŠE a zvýšit propustnost – převést přípojky na rychlost 100 Mb/s, dokončit výstavbu přípojek na kolejích a rozšířit pokrytí bezdrátovou sítí ve všech areálech školy.
  • Obnovit vybavení počítačových učeben a studoven pro udržení stávající kvality úrovně vybavení moderní výpočetní a rozšířit vybavení učeben audiovizuální technikou, zkvalitňovat automatizovanou správu počítačových učeben a studoven.
  • Modernizovat stávající a vytvářet odpovídající technické a technologické zázemí pro provoz moderních IS, zvyšovat výkonnost serverů a diskovou kapacitu, rozšiřovat systém vzdálené správy a monitoringu síťových prvků, zvýšit diskovou kapacitu uživatelů připojováním k budovanému centrálnímu úložišti dat.
  • Zvýšit kvalitu fondu informačních zdrojů cestou rozšíření nabídky speciálních zdrojů a elektronických knih.
  • Minimalizovat rizika při výpadcích proudu zkvalitněním a obnovou záložních zdrojů napětí pro servery.
  • Inovovat telekomunikační infrastruktury školy s cílem zefektivnit provoz.
  • Zavedení elektronického objednávání kancelářských potřeb.
  • Rozvoj systému multifunkčních identifikačních karet s čipovou technologií a služeb založených na jejich využívání.

5.4 Kontrolovatelné výstupy – indikátory (kvantitativní i kvalitativní)

  • Dokončení a míra nasazení nového univerzitního informačního systému, zejména ve studijní části – měřeno počtem modulů stávajícího systému, které bude možno odstavit.
  • Zlepšení průměrné konfigurace počítačů v síti a zvýšení procenta strojů způsobilých pro provoz Windows Vista.
  • Zvýšení počtu učeben vybavených projektory.

5.5 Předpokládané zdroje pro naplnění cílů priority

  • Rozvojový projekt „Projekt integrovaného univerzitního informačního systému na vysoké škole ekonomické v Praze“ doplněný vlastními zdroji.

5.6 Kontrola

březen 2009, říjen 2009 – vedení školy

5.7 Zodpovědnost

ředitel Výpočetního centra VŠE v Praze

6. Rozvoj materiálně technické základny

6.1 Anotace (tj. stručná charakteristika priority)

Rozvoj školy v areálu Žižkov je (pokud jde o výstavbu nových objektů) prakticky ukončen; na druhé straně bude ve sledovaném období růst potřeba postupné (a důkladné) rekonstrukce stávajících objektů (v pořadí Stará budova, Nová budova a Menza Italská). Souběžně s těmito rekonstrukcemi dojde (v omezeném rozsahu) i ke vzniku některých nových výukových kapacit.

Významnou změnu ve vybavenosti infrastruktury školy bude představovat výstavba víceúčelové sportovní haly na Třebešíně, která proběhne v letech 2008-2009 (stavba je již zařazena do rozpočtu školy včetně schválené státní dotace); s dostavbou sportovního areálu je uvažováno v letech 2011-2012.

Další zkvalitňování činnosti fakulty v Jindřichově Hradci si vyžaduje také vybudování odpovídající infrastruktury; několik let odsouvaná realizace nástavby a přístavby stávajícího objektu fakulty proběhne v letech 2008-2009 (je součástí rozpočtu investic školy včetně státní dotace na rok 2009). Další etapa se předpokládá v roce 2011 s využitím prostředků operačních programů EU.

Masivní investice do areálu Žižkov v letech 2004-2006 (Rajská budova a související) znamenaly v konečném důsledku významné omezení investičních aktivit na dalších objektech školy v Praze, zejména pak na objektech kolejí; tyto (v různé míře od kompletní rekonstrukce po dílčí úpravy) vyžadují pro sledované období výrazné investice. Rekonstrukce bloku Jarov I-D proběhne v roce 2008, bloku Jarov I-E v roce 2009 a rekonstrukce kolejí Otava a Blanice a Jarov II do roku 2013. Pokud se podaří získat prostředky operačního programu Životní prostředí, proběhne v roce 2009 celkové zateplení budov Jarov III-G, resp. Jarov III-F.

Komplexní rekonstrukce výukového areálu Jižní město je plánována na období 2012-2013.

6.2 Analýza současného (výchozího) stavu

viz předchozí bod

6.3 Cíle pro rok 2009

Rozvoj materiálně technické základy se v roce 2009 soustředí na Vysoké škole ekonomické v Praze na následující aktivity:

  • Dokončení I. etapy rekonstrukce a rozšíření objektu Fakulty managementu v Jindřichově Hradci.
  • Dokončení výstavby sportovního střediska Třebešín.
  • Přístavba 1. patra NB.
  • Rekonstrukce koleje Jarov I/E.
  • Rekonstrukce elektrorozvodů Nové budovy.
  • Rekonstrukce výtahů areálu Jižní Město (JM), budova A,B.
  • Rekonstrukce páteřních rozvodů vody JM.
  • V rámci technických a finančních možností školy postupně zajistit srovnatelné materiální vybavení pracovišť dislokovaných v různých budovách školy.
  • Zateplení obvodových a střešních plášťů kolejí Jarov IIIG a F v rámci opatření vyplývajících z Energetického auditu; k uvedenému účelu byl zpracován projekt, který umožní případné čerpání finančních zdrojů z operačního programu Životní prostředí.
  • Další rozšíření počítačové sítě na kolejích.
  • Rekonstrukce vzduchotechniky v MIT.

6.4 Kontrolovatelné výstupy – indikátory (kvantitativní i kvalitativní)

  • U akcí realizovaných s využitím dotací ze státního rozpočtu (Jindřichův Hradec, Třebešín) jde o indikátory obsažené v ISPROFIN, u akcí realizovaných z operačních programů jsou indikátory obsažené ve vyhlášených výzvách.

6.5 Předpokládané zdroje pro naplnění cílů priority

  • vlastní zdroje školy (fond reprodukce investičního majetku) v rozsahu cca 60 mil. Kč;
  • investiční dotace státního rozpočtu v objemu 140 mil. Kč;
  • investiční dotace z fondů EU ve výší 65 mil. Kč;
  • divestice – prodej zbytného a nepotřebného majetku (v první fázi prodej hotelu Krystal Univerzitě Karlově za částku převyšující 200 mil. Kč).

6.6 Kontrola

březen 2009, říjen 2009 – vedení školy, kolegium rektora

6.7 Zodpovědnost

kvestor

7. Finanční rozvaha

Z hlediska finančních zdrojů se počítá s rozvojovými projekty MŠMT v objemu 40 – 50 miliónů Kč pro rok 2009. Konkrétní částka závisí na úspěšnosti podaných centralizovaných projektů.

Další zdroje závisí na objemu finančních prostředků, které se podaří získat ze strukturálních fondů, zejména pak z operačních programů Praha – adaptabilita a Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Pokud bude zahájen operační program Výzkum a vývoj pro inovace, bude škola usilovat o získání finanční podpory i z něj, zejména pro Fakultu managementu dislokovanou v Jindřichově Hradci.